Rozhovor s Elenou Suskovou

Kolik psů a jakých jste ve svém životě měla?

Prvního psa mi rodiče koupili, když mi bylo 12 let - byl to novofundlandský

pes, který už v 18 měsících vážil skoro dvakrát víc, než já.

Pak jsem měla již samé německé ovčáky, nejprve jednoho bez průkazu původu a potom již pouze s PP. Do dnešního dne jsem měla celkem 3 psy a 4 feny, se kterými jsem složila více než 30 zkoušek z výkonu 1. - 3. stupně podle národního i mezinárodního zkušebního řádu, za což jsem získala zlatý odznak „Vzorný výcvikář 1. třídy", jehož získáním se ve sportovní kynologii podmiňuje také možnost stát se rozhodčím.

Kromě vlastních psů jsem se podílela na výchově a výcviku psů mnoha majitelů, a to jako psovod nebo jako instruktor. Počet bohužel neznám, ale ročně jich mohlo být asi 30 - 50.

Jakého psa máte teď?

V současné době mám dvouletou fenu německého ovčáka Doris Zde-Sko, která díky své temperamentní povaze vyniká především v poslušnosti.

Jak dlouho se věnujete práci se psy?

Práci se psy se věnuji od roku 1982, tedy již 26 let.

Jak jste se k práci kynologa dostala?

Nejprve mě láska ke zvířatům přivedla do jezdeckého oddílu, kam jsem chodila více než 6 let, ale touha mít své vlastní zvíře nakonec způsobila, že jsem přemluvila rodiče k pořízení psa a nakonec se začala věnovat kynologii jako sportu.

Vzpomínáte si na nějakého psa, jehož převýchova byla pro Vás opravdovým „oříškem"?

Opravdovým oříškem většinou není samotná převýchova psa - když víte, jak se s psím svěřencem domluvit, tak to zas není tak obtížné. Mnohem horší je přesvědčit majitele, že důslednost a pevná pravidla jsou jedinou možností, jak některé problémové psy zvládnout.

Co je nejčastější příčinou agresivity psů?

Příčinou agresivity může být např. špatná socializace, příliš nahromaděné energie nebo chyby ve výchově.

Téměř každé štěně v určitém věku kolem puberty začne testovat, co si na členy rodiny může dovolit. Pokud toto majitel psu včas a rázně zakáže, pes zpravidla převahu člověka uzná a další soužití již je bez problémů.

Bohužel někteří majitelé chování svého psa neustále omlouvají, nebo jej vychovávají pomocí naprosto neúčinného domlouvání a kázání, což pes chápe jako jejich naprostou bezmoc a neschopnost a utvrzuje se ve své převaze.

Dalším důvodem k agresivitě může být strach a špatná zkušenost - týrání, napadení jiným psem a podobně.

Co byste poradila našim uživatelům, v případě, že mají problém s výchovou svého psa?

Ve výchově psa existují modelové situace, které lze řešit radou na dálku - například k čemu se jaký pes hodí, jaké aktivity přispívají k jeho poslušnosti, čeho se raději při výchově vyvarovat a podobně.

Také je dobré problémům předcházet tak, že se majitel se svým štěnětem zapojí do výcviku na kynologickém cvičišti nebo ve psí škole - tam dokáží předem upozornit na vznikající problém už tehdy, kdy by si toho laik díky nezkušenosti nemusel všimnout.

Žádný pes se s problémovým chováním nenarodí, ale teprve nesprávné a pozdní reakce na psí „vrtochy" způsobí, že si osvojí zlozvyky, kterých se po delší době velmi špatně zbavuje.

V takovém případě již nezbývá, než vyhledat ke spolupráci zkušeného kynologa a snažit se řešit problém s jeho pomocí.