Je očkování psů nebezpečné?

Vyplývá to už z toho, k jaké změně ve vývoji očkovacích látek došlo v posledních desetiletích.  Vakcín existuje celá řada. Vakcinace funguje tak, že vpravíme do těla zvířete antigen (tělo mikroorganismu nebo jeho část) a ten vyvolá imunitní reakci - tvorbu protilátek, proti konkrétnímu mikroorganismu. Pokud se zvíře v budoucnu s takovým mikroorganismem (bakterií, virem aj.) setká, zareaguje jeho tělo velice rychle a to množením již existujících protilátek. To pejskovi umožní boj s nemocí vyhrát.

Abychom se ve vakcínách lépe orientovali, vyjmenujeme si jejich základní typy. Tzv. klasické vakcíny obsahují inaktivované nebo atenuované antigeny. Inaktivovaný je takový, který je usmrcený a atenuovaný je jen oslabený.  Ve spojitosti s tím hrozilo riziko, že usmrcení nebo oslabení mikroorganismu nebude provedeno dostatečně a dojde k rozvoji onemocnění. Zvláště k tomu mohlo docházet u štěňat a starších nebo nemocných psů.

S postupným vývojem vznikají tzv. vakcíny nového typu a ty jsou většinou inaktivované. Jejich velikou výhodou je, že neobsahují celý mikroorganismus, ale jen jeho část. Pravděpodobnost vzniku onemocnění je minimální.

U všech typů vakcín ale hrozí další komplikace. Každá bílkovina, která se dostane do kontaktu s organismem, může být schopna vyvolat alergickou reakci. Mezi tyto bílkoviny patří i antigen obsažený ve vakcinační látce! Alergická reakce může být jen mírného charakteru, jako je např. místní podráždění, ale může mít i fatální následky v podobě anafylaktického šoku.

Některé typy alergických reakcí můžou vzniknout již po první aplikaci očkovací látky, ale většina se vyvine až později, po opakovaném podání. Imunitní systém se nejdříve senzibilizuje (stane se citlivým na danou bílkovinu) a až po další aplikace se reakce projeví.

Z těch méně závažných, a většinou přechodných, nežádoucích reakcí to jsou především změny chování, jako je např. nechutenství, apatie (skleslost, nezájem o okolí).  Dále to může být přechodně zvýšená tělesná teplota, zvracení, průjem, nervové příznaky, lokální reakce apod. Pokud se vyskytnou vážnější problémy nebo tyto komplikace trvají i druhý den, je vhodné vyhledat veterinárního lékaře.

Samozřejmě nejlepší je těmto komplikacím předcházet účinnou prevencí. Vždy očkujeme jen zvířata zdravá! Pokud má náš pejsek např. průjem, nepřijímá krmivo nebo opakovaně zvrací, tak na to veterináře upozorníme a očkování raději odložíme. Také se nedoporučuje očkovat fenu, když se hárá. Veterinární lékař by měl pejska nejdříve vyšetřit, poslechnout srdíčko a změřit teplotu a až potom aplikovat očkovací látku!

Autorka: Markéta Rázgová