:(
Pátek, 14. srpen 2009
Před téměř 14-ti lety jsem začala shánět štěňáka malého knírače P+S. Našla jsem si inzerát od jedné chovatelky. Rozjela jsem se tam,že se podívám na dvě fenečky, které mi byly nabýdnuty. Po dlouhém hledání jsem udanou adresu našla. Chovatelka mi okamžitě předložila kupní smlouvu, aniž bych štěňáky vůbec viděla. Tak jsem zastříhala ušima-tady není něco OK...-. Chovatelku jsem taktně upozornila, že chci nejdřív obě štěňata vidět + jejich rodiče. A začal sled výmluv-otec není momentálně k vidění,matka spí.....
Nakonec mě odvedla do tmavého sklepa bez oken, kde jsem se málem přerazila, protože nebylo nic vidět. V té tmě jsem rozeznala prkenou ohradu, kde na uhlí ležel nějaký špinavý hadr a noviny a na těch byla fena se štěňákem. Chovatelka stále "referovala", jakých dosáhla se psama úspěchů, jak štěně je zvyklé na byt, čistotné, rádo jezdí autem, slyší na své jméno atd. Tak jsem ji zarazila a chtěla vidět obě štěňata venku, neb ve sklepě byla opravdu tma jak v sáčku. Neochotně pustila fenu i se štěndou ven na trávu. Fenka byla celá šťastná, že se dostala ven a štěně evidentně bylo poprvé v životě na trávě venku. Štěněti byly 3 měsíce a bylo černé jak bota. Vím, že pepřáci se rodí jako černí, ale v tomhle věku už mělo začínat "šedivět". Tohle štěně ne. Chovatelka chytla štěňáka a otočila ho na zádíčka. To začalo strašně naříkat. Odůvodnila to tím, že štěně bylo operované na pupeční kýlu a tak se bojí. Divné bylo, že když jsem to udělala se štěnětem já, bylo naprosto v klidu. Chtěla jsem vidět i druhé štěně, prý si ho už někdo odvezl... Štěně, které zůstalo ode mě nechtělo ani na krok. Věděla jsem, že si tu malou odvezu ať se děje co chce! Podepsala jsem smlouvu o koupi, zaplatila, čapla už mojí malučkou a upalovala do auta.
Betynka(moje malá kníračí holčička) byla z auta vyvalená. Evidentně nebyla zvyklá na auto. Dovezla jsem jí domů a zjistila, že 1) vůbec nebyla zvyklá v bytě,2) nevěděla,že se jmenuje Betynka, 3) neví,že má čůrat na noviny, 4) musela být strašně bita - kdykoli jsem k ní s čímkoli natáhla ruku okamžitě se přikrčila a lehla si na záda, 5) nebyla přirozeně černá,ale neskutečně špinavá od uhlí 6) po koberci se strachy plazila 2 měsíce jen po bříšku, 7) po návštěvě vet. mi bylo řečeno,že ne operovaná pupeční kýla ,ale pravděpodobně kopnutím protržená pobřišnice....Betunku jsem vychovala jako díťátko. Je neskutečně chytrá a vděčná holčička. Nedávno jí bylo 13 roků. Jsem ráda, že jí můžu dávat pocit bezpečí, lásku atd. To co si zažila jako miminko je otřesné, ale bohužel možné..... Paní "chovatelka" zrušila chov a zmizela neznámo kam. Betynka je sluníčkem mého života. prostě moje mimi(ikdyž je v psích letech daleko starší než já).
Přidal uživatel "TOPAKA" - přidáno 80 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 163