Neůnosné vedro
Úterý, 29. červen 2010
Jednou ráno když Akim vystrčil svůj velký čenich z boudy svítilo sluníčko a vypadalo to že konečně nebude pršet. Ještě rozespalý ale šťastný z toho že je sucho se protáhl zívl a rozhlédl se po okolí. Slyšel jak malý ptáčci spívají ve větvích stromů a pozoroval je jak poletují. Bohužel s příchodem tepla se vyrojilo spoustu otravného hmyzu tak se Akim otřepal a šel si sníst svoji snídani.
Odpoledne po obědě jsme se všichni členové rodiny šli posadit na zahradu a užívat sluníčka, Akim šel samozřejmě s námi.Chvíli očuchával trávu, sem tam něco počůral a honil mouchy co si sedali na jeho kožíšek. Když se unavil a nezmohlo ho jen honění much ale i sluníčko, které začalo nějak moc pálit. Lehl si tedy do trávi pod strom kde na něj nesvítilo a usnul.
Asi za hodinu ho probudiloděsné vedro a žízeň. Byl zmatený vždyť si lehl do stínu a najednou hopálí kožíšek. Přemýšlel jak ho to sluníčko mohlo najít a koukal do nebe. Měl ale velikou žízeň tak toho po chvíli nechal a šel si najít něco na pití. Vodu měl až dole u boudy a nechtělo se mu bez páníčků jít tak si začal hrabat díru. Když se mu zdála dostatečně velká lehl si do ní a byl rád že to aspon trošku chladí ale neužíval si to moc dlouho protože si toho všiml páneček a začal se zlobyt že Akim hrabe na zahradě díry a kdo že to bude zahrabávat. Nakonec jsme se zbalili a šli jsme všici domů to teplo se nedalo vydržet.Akim byl rád i když dostal nadáno. Uboudy se pořádně napil a šel se schovat do stínu za boudu kde ani sluníčko nemůže a vklidu usnul.
Přidáno: 45 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 74