Nový domov
Pátek, 5. červen 2009
Už dlouho jsme chtěli nějakého pejska. Samozřejmě nějakého většího. Žáden ten gaučový typ co se válí celý den na pohovce. Zkrátka nějakého pořádného na ven, a aby taky hlídal. A tak se taky stalo.
Jedna známá nám poradila, že má kamaráda a jeho fence se narodilo štěně, a že by nám ho mohl prodat. A tak jsme taky udělali.
Sotva jsme uviděli tu chundelatou kuličku, hned jsme souhlasili, a štěně koupili. Byl to krásný německý ovčák. Protože je to kříženec, má jedno ucho sklopené. Nám to ale vůbec nevadilo. Naložili jsme ho do auta a hurá domů.
Tak, a to už jsem já. Hned jsem dostal jméno. NERO. To,že budu bydlet v nové rodině, mě docela potěšilo. Zároveň ale i trochu zklamalo. Neuvidím už totiž svoji maminku. Jenomže tak už to bývá.
Ten den, kdy si pro mě měli přijet jsem se trochu bál a měl jsem hodně otázek. Co když se jim nebudu líbit? Co když na mě budou zlí? A jaká vůbec bude moje nová rodina? Budou si se mnou hrát?
Přijeli!! Oni přijeli. Šli se na mě nejdřív kouknout a potom něco vyřizovali s mým, už skoro bývalým paničkem. Přišli mi docela sympatičtí. Naložili mě do auta a já se naposledy rozloučil se svou maminkou a svým bývalým paničkem. Bylo mi smutno a kňučel jsem.
Těď už ale ničeho nelituju. Zvyknul jsem si a jsem strašně rád, že si mě tenkrát vybrali právě oni.
Přidal uživatel "Hrancle" - přidáno 38 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 174