A zase něco o Šušu – aneb třetí Cherrynčino vyprávění o pajďuliných zvířátkách

Jo…a ještě musím doštěknout…že ta Zuzanka Šůša…k pajďulákům přišupajdila na jaře…a byla ještě asi o půl roku starší…nikdy nebyla venku…a nějakej kočičí vědátor pajďulindě štěknul…že to není žádná číča domácí…i když byla furt doma…ale prý nějaká kočka činčilí.

No a pajďula věděla prdlačky o kočkách…činčilích kočkách…i o činčilách.

Je to docela důležitý…ale to zase nechci moc předbíhat…abych se náhodou v tom škrabkání o Šušu neztratila…

Stejně to znám jenom z pajďulinýho vyprávění…
Jejda…touhle dobou sem ještě byla na houbičkách…v nebíčku…mezi nenarozenýma pejdoandílkama.

No…a protože po jaru sámo přijde léto…přišla taky doba prázdnin.

Moje rodinka si právě koupila óbrovskej stan…takovej hangár…se kterým chtěli frčánkovat do Tater…tak se musel jet taky vyzkoušet.

Nojo…ale co s čičintou…která nikdy nevystrčila čeníšek ven? No jak jinak… musela jet stanovat taky.

Bylo to kousek od Prahy…takovej kempík v Řevnicích…Jezdilo tam hodně cizinců …protože byl tak v půli cesty mezi Prahou a hradem Karlštejnem. No a výlet na něj si sámoška moje rodinka nechtěla nechat ujít. No a o tom to právě je.

Protože v kempu byly první týden volné chatičky…vyflajzli se naši na stan a usídlili se v chatičce.

No pro Šůšu to bylo v poho. Akorát vyměnila stříšku domečku za stříšku chajdičky. A tak to bylo až do momentu…kdy se pajďuláci jeli výletovat na Karlštejn.

Šušu dostala dost papáníčka a pitíčka na celej den…a pak taky omáčkovou na rozloučenou…no a aby jí nebylo horko…otevřelo se okýnko od chajdičky.

Ale návrat?...

Jejda…ten byl teda děěěsně drsnej…Šušulda v chajdě nebyla.

Ona totiž ta trubička vyskočila ven oknem…a pajďuláky předtím ani nenapadlo …že ta kočulinda je vlastně setsakra zvyklá lézt po výškách.

No pajďule z toho byla celá rozhozená…bulíkovala a bála se o Šůšu…že utekla a je nenávratně v čudu. Vždyť vůbec nevěděla…co venku je…a svět znala jen z čučání u okna.

Pajďula na Šušu volala jak o závod…a tu máš čerte kropáč…ta potvůrka se za chvilinku vyštrachala z pod té chatky…kde si asi dala šlofíka…páč jí v té chajdě bylo horko.

Jejda...to bylo radosti. No a od té doby byla Šušu jako hlídací pejsek. Když se někam jelo…kam Šušu nemohla...zůstaly dveře chajdičky otevřené.

Když se po týdnu pajďuláci přestěhovali do stanu…Šušulka si trajdala…kde se jí zlibilo. Přesto každý večer…když šla pajďule chrňánkovat…šla Šůša vždycky s ní…i když ráno byla dycinky zase v čudu…číča jedna toulavá.

Ale jakmile pajďula zavolala… na to tata přišupajdila…jak ten pohádkovej koník Tátoš. No kam se hrabou s poslušností pejdové.

Tedy…z blešek by se dala založit docela slušná bleší farma…a všelijakýma čmelíkama byla vždycky jak pocukrovaná…však taky dalo pěknou fušku z ní udělat zase slušnej hadřík na podlahu.

Ale že si Šušulka svoje seznámení s přírodou pěkně užila…to zas jo.

A ještě doštěknu…V kempu byla taky nějaká chovatelka a posuzovatelka koček…a ta říkala…že kdyby to na vlastní oči neviděla…nevěřila by tomu.

A to taky bylo to…čím Šůša tu mou pajďulindu dočista dostala…a ta si jí začala setsakra považovat.

Však to taky byla nějak chytrá paní kočka.

Ale si myslim…že už dneska toho šůšování bylo docela dost…

Tak až příště vám štěknu…jak to bylo s tím činčilováním…a třeba taky s tím džungaráčkem…nebojsou Mikýskem.

Tak papa…mazlíci všeho druhu…a už koukejte mazat do pelíšků…

Ale ne…abyste zkoušeli toulání…jako Šušu…nemuselo by to tak dobře dopadnout.

Zrovna včera mi můj miláček z Hafíků...zlatíčko…labík Bruníček Lakýnek… štěknul…že se nějakej pejda…taky labík…u nich na chatičce...zatoulal a dočista ztratil.

Tak žádný zbytečný trajdání…a buďte na sebe opatrní…u našich pajďuláků je přece jen nejbezpečněji.

Omáčkuje a příušnicový lívanečky vrtujálně všem posílá

Psíčková Šeherezádka Cherrynka :o)))

Přidal uživatel "Henrietta 15452" - přidáno 80 bodů