Bártův příběh

Jak jste asi správně pochopili jsem pes a šli jsme v jeden krásný den na celodení procházku do přírody.Bylo nás celkem hodně šel jsem já,panička její kamarádka,Německá doga Akim, čivava LAdy a krátkosrstý jezevčík Wendy.
Doma jsme zbalili něco dobrého na zub a vyrazili jsme.Vten den bylo krásně a v počasí říkali že bude hodně teplo. Moc jsme se těšili a tak bylo pro paničku trošku obtížné nás tahnout na vodítkách ale nedalo se nic dělat šli jsme kolem silnice a kdybychom byli jen tak volně mohlo by nás zajet auto. Cestou jsme se stavili pro kamarádku mé paničky a ony si nás rozdělili. Panička vedla mě a Akima a kamarádka vedla LAdy a Wendy.A tak jsme šli.Konečně byla silnic pryč a mi vešli do přírody kde můžem běhat volně a bez náhubků který nám teda hodně vadí.3li jsme do kopce na šibeniční vrch kde se panička s kamarádkou posadili do trávi a povídali si zatímco mi jsme si běhali a zkoumali okolí a všechno si museli označkovat. Asi po hodině se holky zvedli a šli jsme dál.3li jsme přes dlouhé pole a když jsme se honili tak se za náma jen prášilo.

Najednou začalo být strašný vedro tak jsme se rozhodli že se půjdeme zchladit do řeky která byla nedaleko.Když jsme dorazili jako první jsem byl ve vodě a koupal se a lovil klacíky které pluli vedle mě.Holky se posadili na pěkný plácek a nechali nás koupat se.Ony si dali svačinu nám dali pár piškotků abychom nebyli smutní že jsme nic nedostali a šli se s náma koupat.

Od břehu asi do půlky řeky byla klidná voda ale v zadu byl moc silný proud tam sme měli zakázáno plavat.A tak jsme si hráli holky nám házeli klacky a mi jim je nosili zpátky.Najednou se panička polekala a skočila do hloubky dotoho silného proudu.Všichni sme hned pochopili proč.

Naše malá Wendy se topila a silný proud jí odnášel pryč.Panička plavala co mohla a naštěstí ji chytila včas než se potopila uplně.Ale měla hodně velké problémi dostat se z toho proudu ven.Bál sem se že je ztarím obě tak sem neváhal a skočil jsem pro ně.Panička se mě chytila kolem krku Wendy mi dala na záda a já plaval a panička kopala nohama. Naštěstí jsme to utáhli a dostali jsme se bezpečně na břeh.Panička mi byla moc vděčná a hodně mě pochválila a Wendy byla strašně Widěšená a moc se klepala tak jsme všechno zbalili a šli jsme domů.Příště si vybereme raději klidnější místo na plavání abychom se nemuseli strachovat že se někomu z nás něco stane.Doma panička všem vyprávěla co se stalo a všichni říkali že jsem hrdina a pes záchranář.

Přidal uživatel "Jaruška" - přidáno 58 bodů