Bezva výlet =o)

Brrrm brrrm, jedeme! Směr Český ráj, paniččin oblíbený. Auto zastavilo, ječím, štěkám, kňučím, vem mě sebou...ne! Prý jen tankujeme a jedeme dál. Fajn, tak si zase dřímnu. Za nějakou dobu zase stavíme a bere mě sebou, bezva, konečně, hafůůů štráduju si to po cestách a cestičkách, čuch sem, čuch tam a jéééjda obr jménem Humprecht, zanechám vzkaz, je tu moc pěkně, do Sobotky přijedu určitě zas. Příště se prý zastavíme na Kosti......těším se, doufám, že tam bude na žužlání nějaká kostička, když už to má tenhle název. 

A jedeme dál, město Jičín, panička se chtěla kouknout na náměstí s trhy, no, na můj vkus tam bylo příliš mnoho lidí :-/ pak jsme courali po městě, čtu a píšu vzkazy, kape mi na hlavu, prší zamířili jsme do restaurace, tak si chrupnu. Přestalo pršet, jůůů, pokračujeme v chůzi a míříme k autu, nabíráme nějakou paní a jedeme kamsi?? Za chvíli stavíme u nějakých vrat, vidím další lidičky, očuchám, jsou hodný a dávají do auta paničce nějaké věcičky. Nezajímá mě jaké, zajímá mě ta bezva obrovitá zahrada, co tam mají, a tak lítám, kličkuji, honíme se s Ájkou, jazyk mi vlaje, oči koulím na všechny strany, dýchám rychle, ocásek kmitá sem tam, je to supééér, vidím kočku, nestíhám, nevyskočím tak vysoko, nevadí, snad příště vysrknu vodu, něco zobnu a znovu se vrhám do běhání po celé zahradě na paničku nemám čas.

Enýý jedem!......Cóó? Ještě chvíli Tak jó, jdu, už ty packy mám stejně ulítaný, oči sotva držím, jazyk tahám za sebou. A tak si to zase drncáme v autě, spím a Ája taky. Zase stavíme. Poděbrady. Paničky šly na zakončení výletu na véču. Áju ty vůně v restauraci probudily, ale mě ne, spala jsem jako dudek, ležela jsem vedle paničky na židli a vůbec nic mě nezajímalo. Když dopapaly, šly jsme se ještě projít podél Labe. Ha ha, v momentě, kdy jsem uviděla kačeny jsem ožila, jůůů, pojďte se honit jen jedno pírko, jedno brčko, nebo dvě panička mě nepustila, ale oči jsem na nich mohla nechat! Za to Ájka chodila jako zmoklá, ťapkala vedle své paničky, byla unavená, na výlety není zvyklá, pak jí její panička vzala do tašky a ona hned chrupala.

Byl podvečer a jely jsme domů, pak cesta z auta a následuje třetí patro pěšmo, výtah nemáme, ale momentálně by se mě fakt hodil. Panička mě nebere, mám prý čtyři packy a ona jen dvě. No nic, lezu nahoru......doma skrnu vodu a buch, plácnu sebou na gauč, to byl den! Nevím co panička, ale já byla úplně zničená. Náhle mě panička bere do náruče a z gauče mě přenáší do peřinek Jůůů......chrrr, chrrr, chrrr......

Byl to pěkný den, sice se objevil deštík, ale jinak bylo krásně.

Pac a pusu posílá Ený

Přidáno: 80 bodů