Bolestné mládí

Panička musela na jeden den odjet a já jsem si hrála na zahradě, kde páneček odsekával beton ze země po zednících. Viděla jsem jak se tam pere s takovou divnou věcí, říkali tomu krumpáč, a tak jsem vyběhla pánečkovi na pomoc a na krumpáč ze zadu zaútočila. Ten se mi však zakousl do přední packy. Moc mě to bolelo, utekla jsem na druhý konec zahrady a bála se, že po mě ten zlý velký klacek zase půjde. Páníček nad ním naštěstí vyhrál a přispěchal mi na pomoc.

Když jsem se probrala bylo mi pěkně zle, přední packu jsem měla zavázanou a volala jsem paničku. Ta přijela k večeru, ani jsem jí nemohla jít naproti jak mě to bolelo, páníček jí nic neřekl, ale tu moji bolest cítila hned jak přišla do domu, už o jednoho psího kamaráda bolestně přišla a tak měla veliký strach, když jsem jí nevítala.
Když mě doma převazovali, zjistila jsem, že mě krumpáč kousl do dvou prstů, které mi paní doktorka sešila. Prsty se mi hojily, běhala jsem po třech a na noze měla botičku, protože bylo krátce po létě a začalo už hodně pršet.
Když už jsem myslela, že je noha v pořádku, tak si panička všimla, že mám na jednom sešitém prstu bouli a tak se jelo znovu k doktorce, která nás poslala na rentgen. Po rentgenu jsem dostala na nohu takovou těžkou bílou věc, prý mám prst zlomený. Sádra se mi vůbec nelíbila a tak jsem jí po urputném boji sundala. Panička se zlobila, museli jsme znovu k doktorovi, který sádru nařízl a pevněji mi ji utáhl kolem nohy. Už jsem jí nesundala, ale noha mě bolela jak čert, ale protože jsem silná holka, řekla jsem si, že to vydržím a paničce jsem nic neřekla.

V ten večer mi bylo hodně špatně, neměla jsem hlad ani žízeň a pořád jsem ležela,a tak mi panička sundala sádru. Za chvilku mi packa otekla do obřích rozměrů a to jsem se už nemohla udržet ani na nohou. Páníček obvolával všechny doktory, ale protože bylo později večer a 3 dny před Vánocemi, tak nemohli žádného sehnat, až na jednu doktorku, kterou jsme vůbec neznali. Píchla mi injekci, ošetřovala packu a mě to bylo jedno, byla jsem na pokraji sil. Ráno jsem se vzbudila, už mi bylo lépe, ale packa mě bolela. Když mi v ordinaci sundali obvaz, páníček musel jít pryč. Packa mi praskla, prý to tak mělo být po té masti, ale ne v takovém rozsahu, vylezly mi ven kosti. Maso, které na nich před tím bylo, mi vyhnisalo. Paničce často tekla slaná voda z očí a pořád mi šeptala, ať se nebojím, že zase budu běhat po všech čtyřech.

Po operaci mi bylo zase hodně špatně, panička mě zahřívala a hladila celou noc, říkala, že všechno dobře dopadlo, že mi vzali jen jeden prst a celý velký polštářek, prý chybělo málo a přišla jsem o celou packu. Každý den jsem chodila na převaz, trvalo hodně dlouho než se mi tlapka zahojila, sníh ani voňavé jaro jsem si moc neužila.

Konečně zase běhám, mám radost ze života, panička mě vzala mezi neznámé kamarády na cvičák, kde zkouším chodit přes kladinu a áčko, probíhám tunelem, pak jsem pocítila ostrou bolest v koleni – diagnóza luxace čéšky.
Dnes mi bude za pár dní devět let, mám za sebou hodně operací, při poslední narkóze jsem malém umřela, ale panička mě při všem mém trápení podržela, mám skvělého kamaráda Bugse, který nezkazí žádnou legraci, s celou naší smíšenou smečkou vymýšlíme různé vylomeniny, chodíme na procházky a prostě užíváme života plnými doušky, který tu a tam naruší návštěva bílé ordinace, kde jsem zažila tolik špatného, ale nebojím se, mám za sebou silnou smečku, která mne vždy podrží.


Bunny

Přidáno: 80 bodů