Borůvčiny první dny v novém domově

Takže od začátku. V útulku jsem dostala nový obojek a vodítko a nasedli jsme do auta, které jsem ale nikdy před tím neviděla. Celou cestu jsem prokňučela a nepomáhalo ani paniččino mazlení a uklidňování. Páník už byl lehce nervózní, a tak byl šťatsný, když jsme minuli ceduli s nápisem "Žatec".
První krůček do bytu jsem udělala velice váhavě, ale brzy jsem musela prošmejdit všechny pokoje a místečka. Páník odjel pro pelíšek k Zorinky kamarádce Terince a já se začala blíže seznamovat s paničkou Veru. Bylo to fajn. Padli jsme si hned do očka, protože jsem se hned překulila na zádíčka a nechala se drbat. Tahle moje finta zabrala i na páníka, když se vrátil s pelechem, a tak jsem se shned stala miláčkem rodiny. Z útulku jsem byla asi vystresovaná, protože jsem nechtěla pořádně papat, ale pila jsem jako velbloud - klidně i čtyři misky denně!
První dva dny jsem sice neustále skabě kníkala, ale teď už jsem hodňoučká.
Moje první koupání proběhlo taky bez komplikací a venčení na vodítku zvládám taky bravurně.
Během prvního týdne jsem si zvkla na všechno - chodím hezky ven na prochajdy, papám, skotačím, ale ze všeho nejraději se mazlinkám.

Tímto bych chtěla jenom říct a poprosit naše dvounohé kamarády - dejte nám, psíčkům i kočičkám z útulku, druhou šanci. Nejsme třeba výstavní čistokrevní kousci, ale dokážeme být ti nejvděčnější společníci. Život za mřížemi není pěkný a my jsme rádi, když si pro nás přijdou nový páníčci a dají nám domov a svou lásku. Doufám, že spoustu mých kamarádů z útulku si najde tak hodné kamarády, jako mám teď já!
Děkuji moc, vaše Borůvka

Přidáno: 50 bodů