Broček uličník
Neděle, 18. říjen 2009
Venku hustě padá sníh.Vločky se tiše snášejí k zemi.Pomalu odcházím od poníků a měním se ve sněhuláka.Moje oči najednou zděšeně vidí v sousedovic ohradě psa stejného jako mám já.Podívám se lépe a on je to opravdu můj Broček.Nevím jak se tam dostal.Stoprocentně vím jen to,že ten plot nepřeskočil.Volám na něj,ale on jen radostně mávne ocasem a dál se věnuje čuchání ve sněhu.
Najednou strne a uvědomí si,že je jinde něž má být.Letí zpět,ale já také běžím k brance abych mu otavřela.Klepu se strachy,aby cestou nepotkal nějakého psa nebo člověka.Bože jak mohl utéct?Ještě nikdy to neudělal.Dobíhám k brance,ale ta je zavřená.Otvírám jí a letím s voláním Bročku kde jsi?Bročku ke mně. Nechávám branku otevřenou a běžím kus po silnici.Broček nikde.Hrnou se mi slzy do očí a zděšeně pořád volám.Kde jsi ty můj uličníku.Z baráku naproti silnici vylézá sousedka.Největší drbna z vesnice a řve proti větru co jí síly stačí.Běžel dolu po silnici.Doběhnu ubrečená domu a povídám na dotaz co se děje.Broček někam utekl.
A kdy dyt je doma slyším odpověd.Chytila jsem to bílo-černé stvoření a naplácala mu zadek.Potom jsem ho pro jistotu zavřela a šla se podívat kudy fouknul.Soused něco dělal a vadil mu kus plotu a tak ho jednoduše utrhl.Bohužel ho už nedal na místo.Děkuji bohu,že se nestalo nic jiného jen to,že mě šel Broček hledat.Uličník a miláček.Prostě Broček
Přidal uživatel "Dagmar" - přidáno 35 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 188