Dagův příběh

Chodili jsme všichni na procházky a Dag byl velmi šťastným čoklíkem. Přetrpěl dvounohé mimino, které se po něm plazilo, tahalo za uši, koukalo na zuby, no prostě si dělalo, co chtělo. Ale vše zvládl se svým pověstným flegmatickým klidem.

Jak dcera rostla, světe div se, stárl náš milovaný Dag. Najednou na procházce mu začal padat zadek, nemohl se vykadit, zadní nohy začaly slábnout. Tak jsme se před létem 2009 vypravili k veterináři. Tam nám nasadili kortikoidy a 1x za 3 měsíce chodili na injekce.

Už nemohl běhat, jak se Dagovi chtělo, musel chodit na vodítku, výrazně ohluchl. Na jaře 2010 spadl ze schodů a zlomil si prst na zadní noze. Jak spadl, ihned jsem ho prohlédla a nic jsem neshledala, při prohmatání nekňučel, že by něco bolelo, jenže Dag necítil skoro zadní nohy.

Při návštěvě lékaře jsem se rozhodla a Daga jsem nechala uspat. Bylo to nejhorší rozhodnutí, ještě teď, po více jak roce, brečím nad ztrátou milovaného psa jak želva.

Po více jak roce jsem se rozhodla pro koupi nového člena rodiny. Má k nám přijet v neděli 10.07.2011 a už počítám hodiny, aby u nás byl.

Přidáno: 32 bodů.