Další povídání o Šušu – aneb Cherrynčino pokračovací vyprávění o pajďuliných zvířátkách

No když si moje rodinka tu čičintu vzala…přejmenovala si ji hned po svém…a tak se z ní stala číča Šušu…nebo taky Šušulka.

Teda pajďulině se prý vůbec…ale ani trochu nelíbila…říkala…že vypadá jak hadr na podlahu …a že prý kdyby si číču vybírala podle svých představ… vypadala by dočista jinak…Ale přesto ji měla moc ráda…Však taky na ni Šušula čučí každej den z mobilu… A taky ji pajďula náramně respektovala…jako správnou kočičí šelmu. Však uušíte.

No po pravdě štěknuto…Šušu byla docela podobná Hafíčkovýmu Čendíčkovi…promiň broučku…s tím hadrem sem to nemyslela zle…ty vypadáš spíš jako piditygříček… ty máš takový proužkatý podkolenčičky… zádíčka a prdýlku…to ona zdaleka neměla…byla spíš taková barevně rozmazaná…ale jinak kebulku a ksiftíček máš Šušulce hóóódně podobnej.

Ona byla totiž trikolóra…ale taková ani ryba…ani rak…Ale měla o dost delší chloupky…než mají domácí číči…i Čendíček.

Ale taky vypadala skoro jako já…když sem byla štěndo…Byli jsme doma takovej trikolórní trojlístek…protože v té době…měla pajďula taky křečíčka… džungaráčka… nebojsu Mikýska. A i o tom vám něco málo štěknu…ale až později…protože to taky bylo až potom.

Ale musím taky na Šůšu prozradit…že byla tak trochu docela dost čuně…Ze svého předchozího domova měla totiž šílený návyky…páč předtím chodila na hajzlík na igelitový tašky nebo na noviny…

Sámo…že se naučila chodit do boudičky …ale běda…když někde něco zůstalo jen tak ležet. Okamžitě si to přisvojila. No to už si tutovka nikdy nikdo ty noviny nepřečet…a igelitka šupajdila rovnou do popelnice.

Kdepak...kampak se hrabe nějakej šanýlek…ta jeho vůně jen profrčí kolem frňákovníku...zrovna jako závan větru…a je ta tam…

Ale Šušu?…Ten její parfémek byl dočista věčnej. A vůbec nebyla lakomá… Ta když si oblíbila nějakou návštěvku…hned se s ní o tu voňavčičku podělila. Dokonce i s těmi…co je až tak nemusela. A pajďule…nevím…jestli byla tak hamižná… ale raději všechny botky i tašky dávala div že ne na věšák mezi kabáty.

A taky byla hodně pracovitá. Však to taky byla nějaká paní kočka. No…a tak vytrvale škrabkala…kde se co dalo i nedalo…to je přece jasný. Teda krom takovýho špagátku…kterej měla namotanej mezi pelíškem a svojí rozhledničkou.

A my teď s pajďulí máme dozajista to škrabkování a pískování po ní.

Ale nemohlo by zase náhodou tohle pro dnešek stačit?

Příště vám štěknu…nebo škrábnu…si ráčej vybrat...čím ta čičinta Šušu…dočista dostala mojí pajďulu…a jak získala její velikánský sympatie.

Tak zatím papa…a hezky šupajděte do svých pelíšku. Však už sem tam taky hupsla…A jak se mi už zavírají očička…no podívejte…

Tak všem hezkou dobrou nocinku.

Ale ještě posílám vzkazík mému milému bebíbaby…frbulce Miušce…Né abys ty trdlinko neposedná trápila svý tělíčko nějakýma hopsinkama…nebo se pořádně neuzdravíš.

A taky přeju všem bebínkatým mazlíkům…aby byli brzo zdraví…a zdraví aby byli ještě zdravější…a na to zdravíčko si dávali všichni hezky pozor.

Tak…a finíto…

Všechny mazliky omáčkuje a hafo záušnicových lívanečků posílá …

psíčková Šeherezáda Cherrynka :o)))

Přidal uživatel "Henrietta 15452" - přidáno 80 bodů