Den u Zlatíček - jak jsem sazel mateřidoušku
Pátek, 9. duben 2010
Dnešní den opět pracovní.
Dojezd na zahrádku proběhl v souladu, cestou autem, - sem, tam, jsem oblízl cely obličej paničce i panikovi.
Ze zadního sedadla krásně dosáhnu na paniky, ale panici nemají kde uhnout hlavou, takže se mi to vždy podaří k mé spokojenosti.
Po dojezdu na zahrádku jsem se šel pozdravit s Rexíčkem a za chvíli přijel i Fidošek, to teda bylo vitání, rozštěkali jsme celou dědinu, ale to nám vůbec nevadilo.
Pak už jsem šel pomáhat na zahrádku, - dnes jsem přesadil pažitku, opět se to nesetkalo s uznáním, jaký jsem pomocník, ale to mi teda vůbec nevadilo.
Pak se mi nějak nelíbilo stanoviště mateřídoušky, nějak se mi tam nezdála, tak jsem ji pěkně vyhrabal a posunul do trávníku, ale nějak tam nechtěla držet, tak jsem ji zadními tlapkami trošku přišlápl, no nějak vábně nevypadala, tak jsem se na ni vybodl a šel si lehnout na verandu.
Po půl hodince se panička vrátila s kolečkem a tam měla ostříhané růže, takže byla dost popíchána a nevšimla si mateřídoušky na trávníku a přejela ji tím kolečkem, tak to už vůbec nevypadalo na kytku.
Jak šla zpět do chaty, tak se zastavila u té hromádky a začala ji zkoumat a přemýšlet nahlas,- kde se to tady vzalo,- co to vůbec je, - já se dělal že mám veliké spaní.
Pak si trošku té kytky udloubla a zjistila co to vůbec je a také kde se to tam vzalo.
--Zařvala - Lakyno!!! co jsi to tady zase sázel??????? – no já nic - to asi panik, ale neuvěřila.
Vyprášeni kožichu se nekonalo, ale bylo mi vyhrožováno že příště mě zavře na verandě a nepustí do zahrady. –
Tak tomu vůbec nevěřím, panička je moc hodná, a určitě brzy zapomene.
Dnes ještě půjdu s paničkou na noční venčení a pak zalehnu panikův pelíšek – má noční. Bruno-Laky.
Přidáno: 43 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 169
-
jééé
19.04.2010 19:15:30