Do sklepa néééééééééééééééé.........!!!!!!!
Sobota, 3. duben 2010
Před vánoci jsem byla s Betynkou u kamarádky v Lánské oboře. Kamarádka vlastní dvě již starší dogy ( pejska Hubertka a fenku Dixinku). Krom nich má ještě štěndo irského teriera - Florinku. A taky tři koťáky. Takže menší zoo. Betunce je již téměř 14 let, ale je stále čilá, ikdyž velmi špatně vidí. To jí však nebrání v pronásledování čičin.
Jednou ráno jsem oblíkala Betunce svetřík, neb venku byl mráz jak hrom a sněhu hafa. Dogáci s irčankou spali v obýváku a tak mohla Betka ven. Chodili na střídačku, aby Dixinka něco neudělala Betce. Otevřela jsem dveře a stuhla jsem jak Lotova žena. Venku stála kamarádka, telefonovala a u nohou jí seděl Zikmund (rezatej kočičák). Petra stála ke mě zády, tak neviděla, že jdu ven s Betkou. Zikmund seděl, kochal se krajinou a nic zlého netuše se ani nehnul. To bylo štěstí. Byl zvyklý, že dogáci, ani irčanka kočičáky nechávaj v klidu. Ne tak Betka. Já se modlila, aby se zikmud nezačal hejbat. Betka pohyb ještě vidí a to by bylo zle. Samozřejmě, že se trouba Zikmundí začal protahovat a šmajdat směrem k Betce. Ta udělala svoje oblíbené "buf" a vyrazila po kočičákovi, že mu zakroutí krčíčkem. Kámoška stále telefonovala a netušila co se za ní děje.Betka vystartila jak raketa a Zikmund se stihnul otočit v luftu a jal se zdrhat před ní. Když byli oba těsně vedle kámošky, tak ta konečně zmerčila pohyb vedle sebe a jala se stíhat velmi rychlým během oba prchající za stálého hovoru do telefonu. Když kočičopsí "vláček" střihal první zatáčku kolem rohu baráku, Betka zabrala zadníma, aby tu zákrutu vycentrovala a od pacin jí odlítla pořádná sněhová koule, kterou kámoška dostala mezi oči. Leč ničeho nedbala a mazala za nima dál.
To mi zmihli všichni za barákem a já neviděla co se děje. Obuta v pantoflích, jsem skutečně nezvládala závějí cválat za nima. Za chviličku se vracela kámoška s Betkou ke mě. Kamarádka stále mobil u ucha. Když došly ke mě, dotelefonovala a poreferovala mi, že Zikmund měl otevřené okno do sklepa a skočil tam, aby utekl Betce. Ona měla strach, aby tam nehupla i Betynka. Moc by si ublížila. Naštěstí se kamarádce podařilo Betunku těsně před skokem do sklepa zarazit. Kámoška si lehce otřela čelo, kam dostala od Betky ledovkou, měla tam parádní červenej flek. Betunka dělala jak když se nemete a šla courat po zahradě. Hrozně mě zajímalo, jak kámoška stíhala mobilovat, přestát lehký otřes mozku a ještě letět neuvěřitelnou rychlostí za těma dvěma poděsama. Vysvětlení bylo lehké - kámoška v mládí závodně běhala sprint :)
Přidáno: 65 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 108