Dráťák
Neděle, 29. listopad 2009
Minulý rok na podzim mě nechala panička samotného doma. Bylo to sice jen na 20 minut, ale měl jsem potřebu se nějak pomstít a nic lepšího mě nenapadlo, než sežrat kousek kabelu od internetu.
Když panička přišla domů, tak byla hrůzou bez sebe, když viděla tu spoušť.
Nikdy by jí nenapadlo, že je tohle nějaký pejsek schopen udělat. Já jsem paničky čtvrtý pejsek, ale krom bot, plyšáků a brýlí jí žádný pejsek nic jiného nerozkousal. Kromě kabelu od internetu jsem ještě rozkousal koženkové čalounění na dveřích. Panička se pokoušela kabel složit, aby věděla, zdali něco chybí a chyběl ho docela pěkný kousek, tak zavolala veterináři, co má dělat...
Veterinář řekl, abychom hned přijeli k němu.
Dostal jsem injekci, po které jsem vydávil pár drátků, kousek smotku kabelu, pár cucků koženky ze dveří a také molitanu. Pak mě pan doktor udělal RTG, a podle snímku ze zjistilo, že mi ještě dva dráty v žaludku zůstaly, a kdyby se nedostaly ven, tak by mi mohli udělat nějakou neplechu. Veterinář mi předepsal projímadlo Lactoluse sirup a musel jsem dostávat každé dvě hodiny najíst. Panička mě ládovala co to jen šlo a mě se to moc líbilo, dokonce i projímadlo mi chutnalo a co na tom, že jsem musel každou chvíli chodit ven, i ve 2 hodiny ráno, prostě pořád jsem jen kadil a kadil a za dva dny jsem měl přijet k veterináři na kontrolu.
Když jsme přijeli na kontrolní RTG, tak panička byla nervózní, zdali budou dráty ze žaludku pryč či nikoliv. Získal jsem si také popularitu, protože lidé v čekárně na mě hned poznali, že to bude asi ten "dráťák", o kterém mluvil pan doktor. I když nemyslím, že bych tímto byl nějak zvláštní, protože pan doktor ukazoval paničce v počítači fotografie z operací pejsků, kteří měli v žaludku kamínky, rákosí, kousky kachliček, a kdo ví čeho ještě dalšího. RTG dopadl naštěstí výborně, dráty byly pryč.
Bylo mi ale divné, že už mi panička nedávala tolik najíst, a když následující den vařila oběd, tak jsem rozkousal malému páníčkovi kabel od PlayStationu v domnění, že zase budu mít hody...
Jenže panička kabel složila a zjistila, že nic nechybí, takže jsem na tom nijak nezískal.
Postupem času jsem malým páníčkům rozkousal ještě pár knížek a paničce ještě koženou bundu, kterou jsem si pracně sundal z věšáku na chodbě, ale přezdívka "dráťák" už mi zůstala a pak mi přibyla ještě další, kterou mi dal náš veterinář, a to sice "mazánek".
Od té doby jsem už nikomu nic nerozkousal.
Hafojky zdraví vás labrador Lucky.
Přidáno: 55 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 256