Druhý štěknutí z toho mýho psího života … aneb bláblá ... " Jak sem pajďuli přizabila "
Neděle, 7. únor 2010
To mi tak nedávno … naškrabkalo písek to nový hafíkácký holčičí mimčo … frbulinka šMollynka Tessulinková.
A že prej jako né … že by jí to čistotný čuču zrovna moc šlo … Teda mezi náma holkama … já si taky trošku myslim … kohopak by to asi i bavilo … když ty nožičky ještě moc neposlouchaj … a honem pospíchat někam … kvůli loužičce … když si zrovna chci pěkně pohrát … a třeba něco moc zajímavýho rozkousat … tak přece nebudu nikam odbíhat … když se stejně za chvilku vrátim. No nééé ?
A že prej ta její sestřička … andělíček Miouška … byla asi přece jen trošku čistotnější.
Nojo … když ona ta malá holka má smůlu … že se narodila na zimu … a to né ledasjakou … To snad i na tý Sibiři mají tepleji … než tu sodomu komoru … co nám sem posílaj.
A jak se potom má takový štěndo naučit pořádně čuču … když ani nemůže jít ven … páč by zapadlo do závěje … nebo by mu přimrzlo bříško k tomu neodklizenýmu haraburdu ?
Tak se ta malá chudííínka … bude muset učit chodit čuču na dvakrát. Nejdřív doma na plínu … však je taky mimí … a sotva se oteplí … už do ní budou ty vědomosti hustit znova … že teda jako na plínu ne. No je tohle nějak spravedlivý ? Dyť to je jen samý školení.
No … já sem taková trošku víc nespolehlivá … a dycinky … když mám odškrábnout na písek … to možná trpím stejně … jako ten chlupáč Baďásek od Adavilky … když mu někdo ukrad u veta zoubek. A to tam prej máme chodit pravidelně … Když se tam krade ???
A tak sem jí na to nestačila ano odštěknout. Ale teď vám to všem vyklopím … co vyklopím … vycinkám to na sebe. Dyť já sem tu mojí pajďu … kvůli čuču … málem přizabila.
No … to sem byla takový malinkato odrostlejší štěndo … a ňáko sem se zapomněla … když to na mě přišlo. No … có … božíčku … přece z toho nebudu dělat ňákou vědu. Mohla sem klíďo píďo to čuču vyklopit taky na koberec … ale to né … já sem holka túúúúúúúúze čistotná. Tak sem tu loužičku vypustila pěkně na chodbě … na tý podlaze … co plave.
A aby to pajďa dobře viděla … tak hezky doprostřed … přes růžek chodby … mezi dveře pokoje a kuchyně … No přece nebudu fixlovat … a zatloukat to …
Teda pajďa zrovna někam pospíchala … už byla oblečená … do kapsy sáčka si zrovna strkala mobil … a přitom pěkně svižným krokem … přecházela právě přes ten růžek z pokoje do kuchyně.
Nojó … ono se neštěká nadarmo … plavací podlaha … a fakt plave … teda aspoň po tý mojí loužičce určo.
A pak to přišlo … pajďa … bosky … bylo to v létě … ťápla tam co sem se vyčuču … a bylo vystaráno. Ta pravá noha jí uplavala … a pajďa sebou buchla … jak čerstvě podťatej strom … páč ten taky padá jak špalek … a ani se nezachytne. No … ono taky s rukou v kapse … navíc moment překvapení … žádná hitparáda.
Téda … to byla prda … sem se lekla … až sem raděj zdrhla … a to ostatní už vím jen z vyprávění pajďule … když se chlubila … jaká su holka šikovná.
A jak to popisovala ? No ona prej ani nevěděla jak padá … spíš jen zaregistrovala ten moment dopadu. A prej to byla parádní žoužel.
No … abyste to pochopili … tak si to musíte pořádně představit … a je to takhle … padá velká kláda … a na tý kládě je jediný vyvýšený místo takovej suk. A na ten zrovna ta kláda spadne.
No … a teď trošku jinak … padá pajďa … ruce v kapse … a jediný vyvýšený místo je právě ten její frňákovník.
Pajďule padá … frňákovník ji zachraňuje a brzdí … aby nepropochodovala do patra pod námi … jenomže se trošku poskládával proti srsti … takže se z něj dělal srávňáckej pršák.
No pravda … pršák jenom na chvíli … páč ten hlavní moment prej nastal … až když se dočista srovnal s pajdiným ksiftejčkem … a byla z nich úúúplně jednolitá placka …
A tý červený marinády co bylo kolem … a pajdiný sáčko vypadalo … jak když si na něj vyblila celou flašku kečutu.
Ale pajďu … hned tak nic neporazí … teda kromě toho mýho čuču … tak se pěkně z tý země seškrábla … vtrhla do koupelny … a tu marinádu vypouštěla do umyvadla. No a pak si vytáhla z kapsy ten mobil … zavolala ségře … aby ji odvezla k dochtorům … a byla zase vysmátá. Copak mít nalomenej čumákovník je nějakej problém ?
Teda … pajďa měla vlastně velikánskou kliku … že se nezabila … ale jenom přizabila. Dyť ona je teď vlastně jako očkovaná.
Taky vás už nechali pajďuláci pořádně oočkovat ? A prasečí skřipku očkovanou máte ? No to musíte … přece se ta vakcína jen tak nevyhodí … když už se koupila … Musí se na někom nějak zužitkovat. No nééé ? Nebo to zaplatíte jinde … a jinak. Vy … vy … vy !!! Tak šupky … dupky … než vám to ti panáčkové nahoře nařídí.
Tak dneska už zase finíto … příště štěknu … jak mi furt ta moje pajďule drezinkuje
Vrtuluju všem hafo omajdových a náušnicových lívanečků
Psíčková Šeherezádka Chééérrynka :o)))
Přidáno: 100 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 1217
-
Od nás:-)
09.02.2010 03:14:12
