Jak byla Rozárka poprvé venku

Furt skákala na okno a koukala se ven .. CHtěla zase cítit takovou tu krásnou letní vůni :-).. Když sme jí otevřeli okno,ráda se z něj koukala a načuchávala tu Letní atmosféru a sluníčko,které si šimralo do čumáčku :-).. Pak jsme tedy přemýšleli o těch kšírech a vodítku, ale potom jsme se rozhodli a vačali Rozárku navykat venku.. Aby si zvykla..

Museli jsme jí ale furt hlídat.. :-) Strašně jí to venku bavilo,dělala hlouposti, skákala,hrála si, zkoušela chytat ptáčky a pak jí zaujala vrba,kterou má moje teta na zahradě ;-)..Samozřejmě jí to nedalo a utíkala tam. Když přiběhla,začala si hrát s těmi listy a náramě jí to bavilo a pak sama šplhala i po stromě což nás docela překvapila,protože takhle malinká a už šplhá jako nějaký borec :-D.. Byli jsme na ní moc moc moc pyšní ;-).. A dneska jsme zjistili,že nebyli za potřeba ani ty kširy ;-)..

Dnes už je zvyklá,že vždycky s ní půjdeme nachvilku ven ;-)..
Ale taky se nám stává,že Rozárka hodně utíká a proto je potřeba,aby s ní vždycky,když jí pustíme ven,venku někdo byl..

Myslím že to bylo asi v úterý co jsme s ní šli ven,ale po stromě se jí moc lézt už nechtělo.. Chtěla zkoumat další a další dobrodružství A tak se stalo,že nám utekla přes plot k sousedce.. Což tam nám to tolik nevadilo.. Běhala jako blázen sem a tam,šplhala po větvích na malém stromě,ale ta paní nám říkala,že vždycky,když k ní Rozárka přijde na návštěvu,tak leze po takovém velkém stromě,až do té koruny .. je to opravdu vysoký strom,tak sme byli překvapeni..

Ale pak nám byla zima a mi už chtěli jít domů a ona nám řekla,ať klidně jdeme,že jí tu pohlídá,ale copak můžeme nechat naší kočičku u cizí pani?? Já se brátila na mojí sestřenku Natálku takovým pohledem jestli jí tu chce taky nechat,ale obě jsme zakroutili hlavama že NE!.. A pak se stalo přesně to co jsme ćhtěli,aby se nestalo.. Rozárka přelezla sousedčin plot a rovnou do zahrady,kde mají psa.. Strašně jsme se lekli a utíkali pro ní.. Ta sousedka se moc nehrnula do toho že by jí zachraňovala.. Měli jsme o ní hrozný strach protože tam mají psa. Už už jsem se chstala,že plot přelezu a jen oči nám skákali ze strany na stranu,kdy už konečně vypálí ten pes.. Ale naštěstí byli otevřená vrata,tak sme pro ní běželi.. Rozárku sem chytla a po chvilce uslyšela štěkot psa. Rozbušilo se mi srdce a jen sem přitiskla Rozárku k sobě.. Obě sme koukali,kdy nebo odkaď ten pes vyrazí,ale Natálka nás upozornila že ten pes je támhle zavřený za plotem a to se nám všem opravdu strašně ulevilo.. ještě že tak.. Byli jsme rádi že se Rozárce nic nestalo.. Ale samozřejmě šla pak rovnou domů..

Přidáno: 55 bodů