Jak jsem byla nemocníček

Panička se šla vykoupat, že už půjdeme spinkat a tak jsem asi pospíchala, nebo už mě to žužlání nebavilo a já jsem ji spolkla. Začala jsem chrčet a tak ke mně rychle přiběhl páníček a snažil se mi nějak pomoci, nevěděl co se stalo. Držel mě v náručí a mně bylo strašně špatně….. snažila jsem se tu ošklivou věc vyblinkat , ale nešlo to. A tak páníci rozhodli, že musíme na pohotovost. V jedné nemocnici nám řekli, že nás vzít nemohou, protože operují, tak jsme jeli do nemocnice na Libuš. Moc mě to bolelo, Měla jsem smutné oči……..panička je měla uplakané a byla smutná, že mi nedokáže pomoci. Na Libuši byla taková mladá paní doktorka…byla hodná…….ale nevěřila mi , že jsem něco spolkla. Rentgen jim tam zrovna nefungoval, tak mi dala nějaké injekce na zánět dýchacích cest a jeli jsme domů. Aspoň po těch injekcích jsem usnula. Ráno jsme šly s paničkou na špacírek, ale ani chodit se mi nechtělo…jen jsem se vyčůrala a jak mátoha jsem šla ke dveřím a tak mě panička odnesla domů. S páníčkem rozhodli, že půjdeme znovu k doktorovi.

Už měl otevřeno můj pan doktor na Spořilově. Hnedka mi udělal rentgen a………..bylo to tam. Pan doktor se totiž strachoval, že když je to živočišného původu, tak to na rentgenu nebude vidět………a bylo. Měla jsem tu hrůzu vzpříčenou v jícnu a hrozilo, že se mi protrhne. A pak už to byla rychlá akce. Doktůrek zavolal kolegovi odborníkovi do Krče a že prý mi to endoskopicky vytáhne. Hned jsme tam vyrazili………pan doktor tedy zrovna ten den neordinoval, ale kvůli mně přijel….byla jsem hroooooozně důležitá. Tam si mě vzala do parády taková milá paní a vyholila mi tlapku a do ní mi dal nějaký aparátek………..říkali tomu kanyla. Trošku mě tím rozlobila, protože mi to malinko ubralo na kráse , ale v tu chvíli jsem to nějak moc neřešila, byla jsem smutníček z toho jak mi bylo špatně. Pak přišel pan doktor odborník……………..taková sympatický fešák………………………………………………………no a to je všechno co si pamatuji………………potom už jsem se probudila u paničky v náručí, ale ještě se mi chtělo móóóóóc spinuškat. Zbytek už jsem slyšela z doslechu.

Pan doktor prý říkal, že by měl i dospělý člověk problém to spolknout, natož takový prťous jako já, a kdyby věděl, že je to tak velké (mělo to rozměr 5x3cm), tak by se do toho ani nepouštěl. Museli by to odstranit operativně a to by asi bolelo o moc víc. Já jsem to všechno zvládla na jedničku. Žádné trvalé následky……….všechno se krásně srovnalo…….můžu už papat úplně všechno. Páníci jsou šťastní. Říkali, že ač jsem je stála hodně penízků, tak je nejdůležitější, že jsem zdravá……..no řekněte nejsou báječní? Všecny Vás moc zdravím a posílám kostičky. Vaše ÁJA

Přidáno: 80 bodů