Jak jsem moc chtěla pejska
Úterý, 19. říjen 2010
Snad jako každé dítě jsem vždy pejska chtěla.
Teď jsem dospělá tak jsem si řekla že by to šlo-prvni přetpoklad že se mu budu moct věnovat dvacetčtyři hodin tu byl -protože kvůli zdravotnímu stavu jsem byla doma,a koukat na televizi a válet se v posteli to není můj styl-takže by to chtělo někoho kdo mě vyvenči-přitulí a pohraje si semnou -a to prostě muže byt jen pejsek mé děti už jsou velké tak ty v úvahu nepřipadali
jednou večer jsem se vracela domu můj bratr mě doprovázel ,měla jsem těžkou tašku -a viděla jsem pejska labradora skákal a honil se za tenisákem -byla to fenečka od sousedy a byla v očekávaní -co čekala-šťeňatka-já chtěla pejska malého černého atak do patnácti kilogramu- a hele co mam...fascinovalo mě na fenečce jak byla tulící ,hravá a přátelská ,přiběhla ke mě hned mě očuchala přátelsky oslintala...já byla naměkko-bracha hned řekl je mi jasné co budeš za par měsíců mít doma -on to věděl já si to jen přála
na čtrnáct dnu jsem odjela do Brna po návratu telefon už jsou na světě šťeňatka a já jestli se můžu jit kouknout -tak jsem šla -v peelišku leželo deset malých hromádek a která bude ta má -jo tak rychle jsem se rozhodla ,po týdnu už začali šmejdit navštěvovala jsem miminka i maminku -keli- jednou týdne-bylo to boží pani majitelka mi vybrala -jak ona říkala -vítací,klidnou,-a byla poslední z vrhu tak jsem si říkala ano a měli jsme šťastnou ruku-houpinka zůstala klidnou a vítací do teď-změnila život nám všem ale hlavně mně.
můžu klidně brzo ráno jit ven v pět hodin a nevypadat jako cvok protože já přece venčím pejska.můžu chodit po dešti protože opět venčím pejska.tak vypadám že vlastně venčím ale přitom se kochám ranní někdy černou oblohou plnou hvězd,a někdy hrozně ráda zmoknu mam déšť ráda a nevadi mi přijit promočena domu na kuži,takžemuj pejsek houp pro mě ďela pořat vic než ja pro ni-timto ji ďekuli-že je,a hlavňe že si mě našla
Přidáno: 20 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 145