Jak jsem pobalil páničku
Sobota, 3. říjen 2009
Jednou se pánička rozhodla že půjde za kámoškou a že mě vezme taky. Tak jsme šli jak jsme k ní přišli tak jsme zazvonili a šli jsme ven. Nevím proč ale kánoška od páničky se mě bála to nechápu proč? Šli jsme kolem Juhyně zkoušeli jsme "hledej". To mi šlo docela dobře.
Kámoška od páničky mě podržela (samozřejmně na vodít protože se mě jinak bojí) a pánička utíkala za zatáčku nebo se někam schovala a já ji hledal . Samozřejmně sem ji vždy našel. Potom se schovala i ta bojácká kámoška tu jsem samozřejmě taky našel.
Jak jsme došli na Chmelník tak tak tak byl jakýsi malý pes kterého jsem se stráášně bál ale pánička mě vzala na ruky a já jsem se spokojeně nesl, pak jsem ji zato olízal. Poté jsem šel zase po svých. Obešli jsme celý Chmelník a šli zase spátky kolem Juhyně.
Ale tak jsme odbočili na pole kde mě panička pustila z vodítka. To bylo přímo super volně běhat. Vždy když jsem se přiblížil k té kánošce tak utekla o kousek dál a tak pánička mi řekla "hledej" a já se rozběhl za tou bojácnou kánoškou , která utíkala asi půl kilometru přes pole. Až jsem ji prohnal tak na mě pánička zapískala a já poslušně přišel pánička se smála a já jsem byl rád že jsem ji prohnal.
Jak jsme šli dál tak jsme uviděli srnky pánička se bála abych se za nima nerozběhl ale já sem se o srnky nezajímal. Jak jsme vyšli na cestu tak mi panička dala vodítko a šli jsem spokojeně domů až na tu kamarádku co byla udýchaná a já ji tak nádherně prohnal.
ps: pejsci hrajte si na hoňku je to super ahoj Baddy a Niki
Přidal uživatel "Niki" - přidáno 32 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 280