Jak jsem pokazil zážitek z opery

Večer mě nechali v kuchyni na gauči, nastrojení a voňaví se rozloučili slovy “Benďas, jdeme do divadla, tak žádné blbosti a vylomeniny“ a odešli . Měl jsem klídek, stočil se do klubíčka a spal. Jenže mě z ničeho nic vzbudila bouřka a tu já nemám rád. To spěchám honem k páníčkům, abych se schoval. Jenže, jak jsem tak spěchal, abych si otevřel dveře, tak jsem si je zabouchnul. A na kliku ne a ne dosáhnout (později jsem se to naučil, takže si teď otevírám bravurně všude). Co teď? Chtěl jsem se prohrabat pode dveřmi, ale překážel mi tam koberec. Trochu jsem ho nakousal a trhal a trhal, ale pod kobercem byla tvrdá podlaha, nikam jsem se nedostal. Celý nešťastný s bolavými zuby-koberec se mi dostal mezi ně, jak jsem trhal a poranil mi dásně, jsem začal tedy prošrabávat zeď kolem dveří v domnění, že si udělám díru a prchnu tudy. Jenže ta zeď byla dost tlustá a mne začaly od hrabání krvácet tlapky a poranil jsem si i drápek. Krev byla na zemi mezi kousky koberce, na zdi, všude, kam jsem tlápnul. Do cesty se mi postavil odpadkový koš a tak jak jsem byl v ráži, přerovnal jsem i jeho obsah. To čekání, až páníčci přijdou domů bylo nekonečné! Když jsem slyšel cvaknutí klíčů v zámku, měl jsem obrovskou radost!

Přišli domů a pobrukovali si nějaké divné melodie-prý byli na opeře, ale když otevřeli dveře, povznesená nálada je přešla. Hupnul jsem na paničku, abych jí přivítal, ji ale obcházely mrákoty. Nejdřív se lekla, co se mi stalo, že bylo všude tolik krve, ale pak už jen nadávala a nadávala. Vysvlékla sváteční šaty, které musela vyčistit od mého krvavého podpisu, vzala kbelík a hadr a začala uklízet. No musím přiznat, že svinčík to fakt byl, ta krev nechtěla pustit, koberec byl dobře víc jak půl metru orvaný, dveře podrápané a zeď se mi podařila obatikovat červeně tlapkami. Prý jsem pokazil paničce náladu, ale ošetřila mi tlapky a čumák a vzala mě nakonec k sobě, abych se prý už nebál…

Přidáno: 65 bodů