Jak jsem prvně potkal zajíce

Bydlíme v hrozném zapadákově, kde nic není, takže na procházky chodíme většinou do polí, kde mám ohromnou plochu na běhání, ale dneska ne. Protože je zmrzlý sníh, ve kterém se nám špatně chodí, tak jsme vyrazili po silnici. Nemusíte se bát, po téhle projede jedno auto za tři hodiny.

Hezky se nám pochodovalo, já proháněl ty všetečný kosáky, co všude lítaj, hezky jsem se vylítal, tak už jsem se obrátil, že chci domů. Ale cestou zpátky se mi stalo něco děsivého!

Tak si čmuchám po silnici, když tu najednou vidím něco velikého, s velkýma nohama a dlouhýma špičatýma ušima. Jen tak si to sedělo asi deset metrů ode mě a koukalo to na mě! Docela jsem stuhnul, to bylo první zvíře, který přede mnou neutíkalo. Chvíli jsem koukal, přemýšlel co udělám a pak jsem radši utíkal směrem domů. Bůhví co to je, že? A moudřejší ustoupí. Ale radši jsem každou chvíli zastavoval a kontroloval, co to nohatý-ušatý zvíře dělá.

Panička se mi pak smála a snažila se vysvětlit, že to byl prý nějaký hloupý veliký zajíc. To se jí to říká, na ní ale tak nekoukal! Než jsem doběhl k baráku, tak jsem na to celé zapomněl, ale počkejte příště! To už budu vědět a pořádně toho ušatce proženu.:-)

Přidáno: 43 bodů