Jak jsem se nestal manekynem

Panička mi vzala přední tlapku a soukala mi jí do takové nohavice, no dobrá řekl jsem si tak snad mě neubude, pak vzala druhou tlapku a snažila se jí také nasoukat, já stál na třech tlapkách a vůbec se mi to nelíbilo, jen tu tlapku dala do poloviny, tak jsem vytáhl tu první z té nohavice, panička se lopotila a vůbec si toho nevšimla, když dala tu tlapku konečně do nohavice, tak mi začala cpát zase zadní tlapku, tak jsem vytáhl tu přední, takže stále jsem nebyl oblečen.

Toho si už panička všimla vykuli oči a nechápavě se dívala jak se kombinéza válí na koberci a já jsem stále nahatéj, to ji tak rozveselilo že se začala hrozně smát až jí tekly slzy po tváři, sedla si a stěžovala na bolesti břicha, to jsem nechápal, přece ještě nesnídala, tak jak ji může bolet bříško.


Když se dosytosti vysmála tak milou kombinézu opět zastrčila do pytlíku a já šel na venčení zasejc nahatéj (teda ve svém kožichu).


Když se pánik vrátil z práce tak mu to všechno referovala (zkratka to na mě práskla).

Pánik pod vousy štěkal ale potichu aby to panička neslyšela, že to byly zbytečně vyhozené prašule, ale nahlas mě pochválil že mám více rozumu než ostatní, co tím "ostatním" myslel to jsem se nedozvěděl a raději nepátral abychom neměli oba vyprášeny kožichy.

Zbytek dne již proběhl v pohodě a jen doufám že paničku již nikdy nenapadne aby mě soukala do kombinézy, (jen jsem zvědavej kdo jí teď bude nosit "Že by pánik???????" to se neudržím smíchy a budu pobaveně pozorovat jak ho do te kombinézy panička dostane. Bruno-Laky

Přidáno: 60 bodů