Jak jsem se ztratil

Když jsme takhle trpěli už asi týden, dostal jsem geniální nápad. Řekl jsem ho Athosovi, ale ten zase že se mu to tady líbí a že mu nevadí, že si ho nikdo nevšímá. Tak jsem šel sám.

V plotě máme malou duzínku. Procpal jsem se tudy k sousedům. Panička se po mě začala po chvíli shánět, ale nemohla mě najít. Pořád na mě volala a volala, ale já jsem se jí neukázal. Za trest.

Večer přišel k plotu Athos udělal naše znamení. Ptal jsem se ho, co je a on řekl, že se panička trápí. Je prý moc smutná a přeje si, abych se vrátil. Tak jsem tedy přelezl plot a šel s Athosem. Panička mě hned vítala jak splašená a kupodivu mi dala dvojitou dávku granulí. Od té doby s námi panička chodí na delší procházky a každého z nás si strašně všímá.

Přidáno: 22 bodů.