Jak jsem si pořídila křečka džungarského Luckyho
Sobota, 24. duben 2010
Na datum 6.dubna 2010 nikdy nezapomenu. To tenkrát po informatice jsem se šla s mojí kamarádkou podívat do zverimexu v Mladé Boleslavi na zvířata. Měli tam králíky, akvarijní zvířata, osmáka, křečka syrského, andulky, ale mě se nejvíc zalíbili KŘEČCI DŽUNGARŠTÍ. Kámoška má také křečka džungarského, tak mi řekla, že když se mi líbí, tak si ho mám koupit. Já to teda nevydržela a musela jsem si ho koupit. Ta hodná paní v tom zverimexu mi ho dala bez povolení rodičů. Dala mi ho do misky od hořčice a víčko propíchala manikúrními nůžkami, aby tam měl vzduch.
Když mi mamka volala že už jde z práce, řekla jsem jí to. Ona si nejdřív myslela že jsem dostala pětku nebo čtyřku. Tak když už mamka přiška teda domů, tak jsme Luckymu šli koupit klec, speciální krmivo pro křečky, pítko, keramickou misku na jídlo a také hobliny. Myslela jsem, že to bude taťkovi vadit, ale ono mu to vůbec nevadilo. Ba naopak - začal mu říkat ,,Křeček Mireček" nebo ,,Krysák" , což mě moc nevadilo. Asi časem mu pořídím kamaráda nebo kamarádku, aby nebyl sám. Jedna slečna Adéla co bydlí pod námi, mi půjčila knížku ,,Bydlí s námi křeček". Ona má totiž také křečka džungarského a je to kluk a jsou mu 2 a půl roku. Nyní se má Lucky dobře...
Přidáno: 27 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 148