Jak jsme si přivezli domů Sally

Jenže co se nestalo. V únoru dalšího roku jsme se rozhodli pro nového pejska jelikož naše velká zahrada byla tak prázdná. Měl to být původně bígl ,ale když jsme viděli na stránkách chovné stanice právě narozená štěnátka zlatého retrívra měli jsme jasno!

Pro pejska jsme si jeli hned po velikonocích (koncem března)2005 ,až do Plzně. Od chovatele jsme mimo jiné dostali deku na které spala Betty-maminka našeho štěňátka ,aby se našemu novému přírůsku tolik nestýskalo. Ale stýskalo. Původně jsme měli v úmyslu mít pejska venku ,ale vzhledem k jeho povaze jsme se rozhodli nechat ji doma v předsíni. Jenže jak celou noc kňučela a naříkala skončila u paničky v ložnici :oD a už ji odtamtud nikdo nedostal :oD

Pejskovi jsme dali jméno Sally a začali jí učit různým povelům a socializovat ji. Chdili jsme do parku ,kde se setkávala s dalšími štěňátky a dospělými psy.Chodili jsme s ní plavat a stala se naším rodinným psem. Přišli jsme na to jak je velice inteligentní ,až přechytralá :oD Obelstí vás noprosto snadno. Ovšem už odmalička nastaly problémy s její žravostí. Snědla na co přišla. od igelitového sáčku přez lákové kapesníky až po zlatou naušnici. Nemusím vám ani povídat ,že jsme byli častými hosty na veterině v Horoměřicích. Tyto zlozvyky zůstaly naší Sally až do dnes. A vždy když přijde návštěva je v pozoru. když jsou hosté na odchodu tak je chodíváme doprovázet ke dveřím a na stole zůstává všelijaké občersvení. Sally vždy počká na tu chvíli a něco uloupí :oD Dnes už jsou jí 4 roky a krom toho ,že je popelnicenám přináší samou radost. jezdí snámi na dovolenou a je s námiprostě všude. Zlatého retrívra doporučuji :o)
DOufám ,že se vám příběh líbil a zase někdy nashle!

Přidal uživatel "Annie007" - přidáno 58 bodů