Jak nás k sobě osud zavanul

Na další den jsem tam šla znovu. Tentokrát tam ale visela cedulka-rozdáváme králíčky-ZDARMA!!

Původně tam byli 3. Většina lidí má mínění,že když je králík měnší,že je skladnější,či dokonce úspornější. Jediná Tlapka tam zůstala. Nikdo ji nechtěl,jelikož velký králík se nevleze do malé klece a už se musí investovat(de*ilní myšlení některých) V té době ji byl asi rok a půl.

Konečně příležitost mít svoje zvíře.Vždy,kdyžjsem po mamce chtěla zvíře,řekla ne! Ted když ale viděla toho bobka,nemohla říct ne... Vzala jsem z prodejny krabici a ostrahy jsem se zeptala,jestli si toho králíčka můžu vzít. Nebyl žádný provlém.
Jméno dostala podle toho,že je černá a má jednu bílou pravou,přední tlapku - Tlapka. Byla jsem šťastná. Co ale přišlo potom?

Tlapka nebyla kamarádská,kousala,škrábala,čurala všude možně,vyjížděla po ruce,bála se člověka,utíkala,nenechala na sebe šáhnout a když si ji někdo vzal,začala škrábat. Byla jsem z ní nešťastná.Po dvou měsících přišel zvrat. Stěhovali jsme se. Na Tlapku jsem neměla čas,když jsem měla o víkendech volno,trávila jsem je s ní,abych jí to mohla vynadhradit. Po dalších dvou měsících jsme se zase stěhovali. Tentokrát už ale do svého. A Tlapka? Začala si zvykat. Pomalu ale jistě. Už nebyla taková agresivní. Zjistila,že se nás nemusí bát. Nemohla jsem si k ní všechno ovolit. Pořád přebávala ta trauma z toko,co zažila předemnou. Ani nechci vědět,co zažila. To můžu totiž soudit např. podle zlomeného a špatně srostlého ocásku. Určitě měla špatnou stravu,jinak by mi doma nechytala takové průjmy...ale dost minulosti.

Trvalo další půlrok,než se Tlapka otrkala uplně. Světe div se,ze nejnepřítelštějšího tvora na světě se stal mírumilovný tvor. Tomu,aby se nás nebála taky pomohla její mazlící úchylka. Zaprodala by se i ďáblovi,kdyby ji muchlal,hladil a drbal za ouškama. Tak uplynul další rok a až když jsem se poznala s lidma,kteří mají taky ušatého mazlíka,začala jsem si všímat,jak je mi Tlapka vděčná. Viděla jsem totiž to,co ti ostatní králíci které jsem viděla nedělali. Byl to milující tvor,který dokázal vyznat lásku tak,jak jsem si to ani nedovedla představit.

Začala mi důvěřovat a věřte mi,že není nic krásnějšího,než když Vám zvíře svěří svůj život do Vašich rukou a miluje Vás z hloubi svého srdce.

Dodala bych jenom pár slov.. Miluji tě Tlapi♥

Přidáno: 65 bodů