Jak se ze mne stal vodák

V kempu jsme postavili stany a musím uznat, že to nebylo zase až tak špatné bydlení. Do večera jsme s Beníkem pobíhali po kempu a hráli jsme s páníčkama fotbal a pak jen stačilo skočit do stanu, uvelebit se u paničky ve spacáku a pořádně si schrupnout před tou plavbou, která mě čekala příští den.

Ráno se nám krásně vydařilo, ze spacáků nás vytáhlo sluníčko, takže jsem se šel pozdravit s Beníkem a běželi jsme spolu zkontrolovat ty naše čluny, jestli je s nimi všechno v pořádku. A protože bylo, nic nám nebránilo v tom se nalodit a vyplout. To vám byla paráda, seděli jsme s Beníkem každý na přídi svého člunu a hlásili každého, kdo se nám zdál na řece podezřelý. Občas jsme zkontrolovali ty své plavčíky, jestli pořádně pádlují a neulívají se. Jen přes šlajsny jsme se museli schovat do člunu, abychom náhodou nevypadli, protože i když umíme oba samozřejmě plavat, přece jen na šlajsně bychom se mohli utopit. V dalších kempech jsme potkávali plno psích kamarádů z celé republiky a někteří byli dokonce i z ciziny. Všichni jsme dělali vylomeniny a celý kemp byl náš.

Třetí den se odehrála velká událost, všichni, kteří byli na vodě poprvé, museli projít vodáckým křestem od samotného Neptuna, ve kterém jsme ovšem my psi vyčuchali jednoho z našich kamarádů, ale dělali jsme, že to nevíme, abychom nezkazili legraci. Stal se ze mne vodák a táborník a musím říct, že to nakonec byla sranda, takže se moc těším, až pojedeme letos znovu.

Přidal uživatel "Hanisek" - přidáno 55 bodů