Jak si mě panička přivezla domů
Pondělí, 8. únor 2010
Bylo nedělní odpoledne o prázdninách a moje panička byla smutná protože jí umřel pejsek.A hledala pejska který by ji potěšil. Můj pán se díval do novin a našli tam inzerát o kříženci zlatého retvívra.Byl sem zdaleka,ale je to neodradilo a jeli pro me. Když mě panička uviděla byl jsem hrozně malinké a roztomilé štěnátko. Zamilovala jsi mě a když mě poprvé vzala do náruče,cítil sem že se bude o mě dobře starat a začínal jsem ji mít rád. Poznala i mou maminku která na ni skákala a jako by říkala aby se o mě starala dobře.
Když jsme jeli domů,panička mě měla v náručí a já byl štastný jak blecha v kožíšku. Ale brzo sem se jí vysmykl z náruče a šel prozkoumávat auto. Málem sem se skřípl,ale panička mě zachránila.
Dojeli jsme domů a panička mě pustila na zem.Všechno sem očuchával a každý řákal že jsem krásný pejsek. To bych si taky prosil. Ale problém nastal v mém jménu.Měl jsem se původně jmenovat Alík. To se ale nelíbilo ostatním. Až paničku potom napadlo,že budu Beník. A to jméno mi zůstalo dodnes.
Přidáno: 30 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 75