Jak to chodí na voříškiádách a výstavách psů bez PP
Pátek, 17. červenec 2009
Aneb i váš pejsek má právo být nejlepší mezi svými v nejedné kategorii.
Můj jorkšírek nemá průkaz původu, ale i tak si myslím, že je kouzelný - jakožto každý pejsek přijde svému pánovi. Neváhala jsem tudíž dlouho, jakmile jsem se dozvěděla o Voříškiádě v Hranicích na Moravě, a Spikyho jsem přihlásila. Krátce se tedy musím pochlubit - jsem totiž na toho mého raubíře náležitě pyšná. Můj jorkšír se umístil mezi teriéry na prvním místě. Panu rozhodčímu se moc líbil. Hlavní roli sehrála jeho dlouhá srst a vyčesaný culík. Dostali jsme krásnou medaili, diplom i posudkovou listinu a spoustu cen. Já jsem byla tak štědrá, že jsem nechala pytel (3kg - kdo by se s tím do Opavy tahal) s granulemi pro útulek v Hranicích. Obří konzerva, pro mého bobečka nereálná ke konzumaci, a další granulky z výstavy putovaly do opavského útulku. Taky jsem vyhrál soutěž "O nejkrásnější dlouhosrstý kožíšek". V téhle kategorii jsme si vysoutěžili kosmetiku na srst a další mlsky. Ceny byly opravdu krásné, hodnotné, stálo za to, zkusit si prvně vystavovat...
Teď ovšem k průběhu takové Voříškiády. Mnozí lidé totiž vůbec netuší, jak taková výstava probíhá, a že vůbec. Do uzavírky přihlášek jsme museli poslat poštovní poukázkou 150 Kč jako výstavní poplatek a elektronickou formou jsem zaslala všechny údaje o sobě a mém psu. 11. 7. 2009 v osm hodin ráno jsme se přihlásili u první kontroly - veterinární přejímky, tam zkontroloval pan veterinář pouze náš očkovací průkaz. Dále jsme pokračovali ke stolečkům s rozdělováním čísel a dárečků za účast (malé pozornosti firem vyrábějících krmiva a kosmetiku pro psy) a již jsme se šli připravovat, protože jsme měli brzy přijít na řadu. Samotná Voříškiáda probíhala na pódiu a psi bez PP měli svůj kruh opodál. Celá výstava trvala 5 hodin, takže psi nebyli nijak zvlášť znuděni ani přespříliš rozverní. Soutěžilo se v kategoriích - voříšci - štěňata, malí psi, malé feny, střední psi a feny a velcí psi a feny. Psi bez PP - štěňata a dalších devět skupin plus neuznaná plemena (skupiny byly řazeny obvykle podle plemen nebo alespoň s nějakou podobností). Souběžně s výstavou probíhaly další drobné soutěže jako např. "nejlepší klaun" (šikulka) - o pejska, který dokáže nejvíce okouzlit porotu svými dovednostmi, dále "nejlepší psí pár", "dítě a pes"...
Rozhodčí byli vesměs lidé, kteří psy znají a dokážou posoudit - majitelé chovatelských stanic, vedoucí útulku, ředitelka Ligy na ochranu zvířat, veterinář, rozhodčí pro exteriér psů...
Tituly, které se udělovaly byly oceněny medailemi, poháry a krásnými cenami. Soutěžilo se o titul VÍTĚZ HRANIC, ŠAMPION HRANIC, dítě a pes, pár, klaun, dále i titul jako otylka, pes sympatie, nejlepší kožíšek, veterán, štěně a samozřejmě první tři místa každé kategorie. Umístění bylo opravdu hodně, tudíž mnoho pejsků si mohlo odnést krásné ceny a zážitky. Stačilo se pouze chvilku procházet s pejskem v kruhu, ukázat se porotě (výstavní postoj byl malým plus pro každého psa) a dobře reprezentovat své plemeno. Každý pejsek dostal posudkový list, aby mohl předvést, že byl na výstavě.
Mezi jednotlivými vyhlášeními pak probíhal doprovodný program - obedience - ukázka poslušnosti psa, dogdancing - tanec se psem a brake dance chlapecké skupiny. Člověk se proto neměl ani čas nudit. Pes rovněž nikoliv - mohli jste ho zabavit nějakým novým pamlskem, protože u vstupu stál stánek s potřebami pro psy.
Výstava psů bez PP a voříšků je úžasná zkušenost pro každého pejskaře. Mě osobně hodně obohatila a jsem ráda, že jsem se jí zúčastnila. Doporučuji i všem ostatním, kteří nemají dost odvahy. Není to nic složitého a za zkušenost to rozhodně stojí!
Přidal uživatel "Sandy" - přidáno 100 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 379