Kačenka a její sladká pomsta
Pondělí, 18. květen 2009
Jednoho teplého dne jsem vzala naší Kačenku na procházku. Protože Kačka miluje rybníky, přehrady, potoky i všelijaké louže tak jsem jí vzala nedaleko našeho bydliště k rybníku, aby se schladila a případně si zaplavala a zablbla, protože vodu přímo miluje. Možná bych měla trošku upřesnit pojem voda - jak jsem již řekla, rybníky apod... zbožňuje, nevadí jí ani voda, kterou na ní někdy stříkáme na zahradě když záleváme, jediné co ale opravdu nesnáší je voda ve vaně. Strašně nerada se koupe ve vaně, celkem dlouho mi vždycky trvá, donýst jí do koupelny a následně jí tam udržet. Jamile slyší vodu, která se natáčí ve vaně, je najednou děsně unavená a dělá jak tvrdě spí, nebo má strašný hlad a hltá až se dusí, prostě se snaží vyhnout se tomu, ať to stojí co to stojí.
Štěstím je, že není velká a její hmotnost mi umožňuje, vzít jí do náruče a do koupelny prostě přenést. Ve chvíli, kdy si uvědomí, že už se z toho prostě nevyvlíkne, drží... pohled kterým na mě kouká bych nepřála nikomu... co si asi myslí, určitě si říká: ,,Tohle ti nikdy nezapomenu... přála bych ti, aby tě někdo donutil do vody, když se ti nechce... co jsem ti provedla, každý správný pes se musí někdy vyválet, ať je to co je to... tak proč mě za to takhle trestáš.´´ Po chvilce utrpení je šťastná, že je venku, že to má za sebou... jenže tím její trucování nekonči. Dlouho s námi nemluví, jenom tak leží a vražedně kouká.
Tak jsem si druhý den řekla, že jí to musím pořádně vynahradit, tak jsem vzala vodítko, Kačku a šlo se. Nikdy by mě nenapadlo, že se to stane... prostě v momentu, kdy bylo vodítko celé napnuté a ona byla ve vodě tak daleko, jak to vodítko dovolilo, neuvěřitelnou silou mě stáhla do vody... žuchla jsem tam během chvilinky, bylo to tak rychlý, že jsem najednou byla ve vodě a měla všechno mokrý. Hnedka mě napadlo (podle toho jak na mě koukala), že POMSTA JE SLADKÁ. Všichni se mi smáli... každý Kačku omlouval, že si to nemohla uvědomit, že si jen chtěla z blízka prohlédnout všechny ty kačeny a labutě... jenže já vím své, umím jí číst z očí a ten pohled fakticky mluvil za vše, chvilku jsem dokonce měla pocit, že se usmívá:D Musím uznat, že schlazení při procházce a při takovém pařáku je i celkem fajn.
Přidal uživatel "Michaela" - přidáno 53 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 109