Kapesníčky a já ....
Neděle, 1. listopad 2009
Jelikož jsem už jako štěndo byla velmi zvědavá, zvídavá a přímo vlezlá, tak jsem velmi nutně "počebovala" všechno vědít, prubnout a ozkoušet. Panička měla rýmu jak trám a pořád si strkala nos do takového divného hadérku a pak vydávala divnej zvuk, jako když troubí autí. Chvilku jsem jí pozorovala a porád jsem nemohla přijít na to, proč to dělá.
Když zas tak divně frkala do toho hadérku, tak jsem k ní přišla a strkala nosí do toho klůcku látky taky. Vždyť, když to dělá panička, tak to není nic špatného a naopak buď je to děsně fajn, nebo strašná sranda. A panička na mě koukala jak bacil do lékárny, co to dělám. Když pochopila, že chci taky smrkat do kapesníčku, začala se smát a utřela mi nosík jak to dělala sobě. Pak jsem přišla na to, že s tím hadérkem jdou dělat jiné užitečné věci, jako si s ním hrát a ve finále ho úžasně rozcupovat.
Dnes už vím, že když mi teče nudla z nosíku, mám nastoupit k paničce a ta mi nosík utře kapesníčkem. A věřte, nebo ne, opravdu to dělám k všeobecnému veselí ostatních přítomných člověků. Taky kýchám, dokud mi panička říká - " jejda, čikynky", když pšíknu, nebo dokud mě pšíkání nepřestane bavit. A to se říká že se opice opičej a jak by se to říkalo u nás pséků? :)
Přidal uživatel "TOPAKA" - přidáno 37 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 180