Když jsme kupovali štěne
Sobota, 11. únor 2012
Když jsme před loni kupovali štěně, byly s tím různé práce. Hledali jsme různé inzeráty na internetu. Líbil se nám jeden inzerát malého štěnátka, a navíc majitelé sídlili na Žižkově, což je od nás kousek, tak jsme se na něj s mámou jeden den šly podívat.
Když jsme tam dorazily, štěnátko bylo zalezlé, a celou dobu se s námi vůbec nemazlilo, neprojevovalo žádný zájem, no prostě nám vůbec nepřipadalo sympatické. Vracely jsme se domů a byly jsme docela zklamány. Ale nevzdaly jsme to a na internetu jsme hledaly dál.
Po nějaké době jsem našla inzerát jedné paní se štěnátky Boloňského psíka. O Boloňských psících jsem měla hodně načteno a věděla jsem, jak skvělí psi to jsou. Tak jsme tam ihned volaly a paní řekla, že ta štěnátka, která jsou v inzerátu, jsou už dávno prodána, ale že její fenka je právě 6 týdnů těhotná a velmi brzy bude rodit a jestli si teda nechceme vybrat právě z těchto štěnátek.
Tak jsme souhlasily. Asi za týden nám paní volala, že se štěňátka narodila, a že za 2-3 týdny se můžeme přijet podívat a zarezervovat si nějaké to štěně. Tak jsme napjatě čekaly a mezitím jsme kupovaly deku, pelíšek, misky, granulky, vitamíny, kartáček, a spoustu hraček.
Když už konečně byl čas se jít podívat, byla jsem moc nervozní (jelikož to byl můj první hafan), ale zároveň jsem se strašně těšila. Když jsme tam dojely, měla tam paní asi 6 štěňátek. Hned jsem si jasně vybrala, tu nejmenši fenečku. Černo-bílou chlupatou krásnou kuličku, která ještě sotva chodila a jenom spinkala.
Hned jak jsem si ji vzala do náruče, člověk by neuvěřil jak strašně mně to zahřálo u srdce. Beruška mně hned olizovala a začala mně milovat, a já ji. Asi za 3 týdny jsme si ji vzaly domů (po jeji očkováni a odčervení). A od vteřiny, co byla u nás doma, až doteď jsme úplně nejlepší kamarádi, na celý život.
Přidáno: 44 bodů.
Počet přečtení tohoto článku: 75
-
-- bez nadpisu --
12.02.2012 21:14:37
-
-- bez nadpisu --
12.02.2012 17:14:06
-
:)
12.02.2012 14:13:57