Moje Bobiška - část 2
Pondělí, 5. duben 2010
První čast jsem končila tím jak mě kousla a tak chci pokračovat.Bobina mě dvakrát kousla pár dní jsem si jí nevšímala.Ze začatku jí to nevadilo že jí nikdo neotravuje ale po pár dnech ji to asi přestalo bavit to ignorováni a tak když slyšela rámus vylezla na domeček a dělala takovi smutný obličeje a já to dlouho nevidržela se jenom na ní dívat přes klec a musela jsem ji vyndat,a tak jsme si našli cestu k sobě.Odté doby jsme byly velké kamarádky.
A když jsem poprve odjela víc jak na dvadny pryč tak se jí po mě stýskalo.Někdo by třeba nevěřil,že tak malé zvířátko jako je křeček zlatý může mít tak velké srdce a cítit že jsem odjela pryč.Ona pískala,panáčkovala,brečela a vyžadovala pozornost aby ji někdo utěšil a pochoval.Když pomyslím co si tenkrát musela myslet,někdy se stoho rozbrečím a zpomenu na to cojsme spolu zažili a jaká byla.Bohužel už umřela ale kdybych mohla vrátit čas když byla živá a zdráva,kdybych ji mohla cítit,chovat ji,mazlit se sní,krmit ji,čistit a hrát si sní dalach bych za to co koliv abych ji mohlamít spět v kleci atd.... bohužel pokračování příště. www.tutisek.blog.cz jsem se můžete podívat.
Přidáno: 23 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 175