Moje čipování
Čtvrtek, 30. duben 2009
Ahoj všichni! Tak už jsem od včerejška očipovaný! Strávili jsme tam čekáním 2 hodiny! Musím se vám svěřit, že jsem se tam zamiloval do jedné ovčandy. Nestihl jsem se bohužel zeptat na její jméno a požádat o telefonní číslo. To mě moc mrzí!
Byla to vážně fešanda! Byly jí 4 roky. Její páníčci se hrozně divili, že je mi teprve půl roku - prý jsem hrozně velký. Třeba se zase někdy potkáme.
Pak se mi tam zalíbila ještě jorkšíří slečna. Ale ta o mě nejevila zájem.
Když jsme konečně přišli na řadu a otevřely se dveře do ordinace, tak jsem dostal hrozný strach a uprostřed dveří jsem si lehl na zem a začal jsem se tvářit, že nikam nepůjdu. Všichni v čekárně se mi začali smát.
To mě naštvalo, tak jsem sebral zbytek odvahy, postavil jsem se a způsobně jsem do ordinace nakráčel! Měli jste vidět ty jejich pohledy!
Ta injekce byla dost nepříjemná - naši mě museli pevně držet. Dalo jim to dost práce. Měl jsem pěkně vyděšený výraz - ale zvládl jsem to!
Pak jsem se tvářil jako největší hrdina! Naši mě moc a moc chválili! Byl jsem na sebe moc pyšný!
Tak zatím ahoj!
Jdu mamce nosit balónek!
Papa! Brix :-)
Počet přečtení tohoto článku: 149