My day
Sobota, 2. říjen 2010
Ráno jako každé jine mě babička vzbudila. Pak babička šla pryč, ale ještě před tím jsme byli na ranní vycházce. Tu nemusím teď v zimně tedy na podzim moc. Je zima a mrázejk mu studí na pacinky. Jěště k tomu je i ta tráva mokrá od tanní rosy.
Pak tedy jde babička do města a já sem doma někdy sám a někdy ne. No ale i tak brečím protože babička chodí do mněsta ráno a panička spí. Tudíš sem sám v mísnosti kuchini. Bulím a kňourám a pořád to samé dokola vzbudím paničku. Ta cice nadává, ale během dne si jí získám. Dnes jsme byli v jedenáct na kaštanech. To mně tedy vůbec nebavilo. Panička a její mamka sbíraly, ale co já já se kousal nudou. Až najednou postavím se před ten dům a hele. On se na mně vykadí pták sedící pár metrů nade mnou. Mě to naštvalo to se ví. Oklepal sem se, ale ono né a né dolů a tak zasáhla moje panička. A byklo to. To je zajímavé když se vyválím v kočičárně to mi nevai když to smrdí až metry daleko, ale toto mi skutečně vadilo. Odpoledne sem si dal oběd a šel spát. Pak jsme šli na procházku a teď zase spím až v osum následuje další procházka a mak hurá do pelechu.
Přidáno: 15 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 137