Náš Briťánek

Máma mi o Briťáčkovi vyprávěla když jsem byla starší.Vyprávěla mi že ještě před tím než jsme měli Mourinku tak jsme měli moc koťátek a vždycky když mamka chtěla odcházet a pak se třeba vrátila,nebo nějak nečekaně přišla tak všechna koťata byla mokrá...Hrozně se divila čím to je a tak jednou čekala co se bude dít.Briťáček se vždy ke koťátkům chaval jako jejich vlastní maminka tak myslela že je čistí nebo tak...ale když viděl že na chatě nikdo není tak vzal kotě do tlamy a "šup" už bylo přez plot u sousedů.Říkali jsme že Brit je vznešený,když jsme opékali buřty tak Brit vždy seděl opodál a slintal,ale nikdy nepřišel loudit!Ale vždycky dostal =o)Když jsme chodili na procházky tak Brit vždy ladně šel prostředkem silnice a stačilo říct - Brite!Autíčko...a Brit už byl na správné straně...Když jednou chtěl páníček zjistit jak moc ho má Brit rád tak skočil do vody a dělal že se topí,ale Brit na něj jen koukal a myslel si Bůch ví co.
Ale věděli jsme že kdyby se něco takového doopravdy stalo tak Brit by byl hned ve vodě.Když sem byla malá tak sem se na něm vozila a pořád sem po něm lezla a dělala si z něch koníčka xD ale měl se mnou svatou trpělivost.Časem jsme mu říkali naše vísosti...Byl to doopravdy svatoušek.Jediný pohled do očí a vše bylo odpuštěno.

Moc nám chybí,ale měl celkem hezký život a měl vše po čem toužil...Naše krásné České lesy,milující páníčky,jídlo a dobrou kočičí společnost ;o)Briťáček ví že na něj myslíme a posíláme pusinky =o*

Přidáno: 60 bodů