Náš pejsek z útulku aneb Magginčin špatný začátek!!
Pátek, 30. červenec 2010
Když jsme se poprvé přijeli podívat do útulku pro pejsky, nikdo z nás nečekal ,že odjedeme s novým členem rodiny již ten den. Bylo tam hrozně moc pěkných psů, ale jen jeden si získal naše srdce. Magginka byla v útulku s jejím bratříčkem teprve týden a bylo jí zhruba okolo 2. měsíců...
Když jsem poprvé řekla rodičům otom, že bych chtěla pejska bylo mi tak 5. let. A poté následovali dlouhé roky náporu. Maminka měla psy ráda ale představa mít nějakého doma ji děsila. Taťka nebyl skoro vůbec proti, ale musel držet s mamkou. Na internetu jsem skoro každý den hledala nějaké štěnátka na prodej, jednou jsme si dokonce i vybrali, ale nebylo z toho nic. Když mi bylo 12. let tak jsem toho už měla plné zuby. A tak jsem řekla "Ráno půjdu do útulku a vyberu si pejska". Pěkně je to zaskočilo, ale neměli na výběr. A tak se jelo. V útulku bylo hrozně moc pejsků. Voříšci, čistokrevní pejsci, dospělí, staří a dvě malé štěnátka. Holčička a kluk. Ihned jsem věděla že si fenku vememe domů. Váhali jsme ještě s jejím bratříčkem, ale nakonec jsme si odvezli jen fenku(naštěstí jsme se dozvěděli, že pejsek šel z útulku za pár dní také). Dali jsme jí jméno Maggie. Já jsem se zastavila u tety, kde jsme Magginku vykoupali a ostříhali protože měla slepené chloupky. Zatím co se koupala (moc se jí to nelíbilo) taťka s mamkou šli nakoupit misky, pelíšek, hračky, krmivo ...
Magginka vypadala tak roztomile a měla tak hedvábný kožíšek, že vypadalo skoro jako plyšák. U nás doma byla poprvé trochu nesvá a první noc kňučela, ale rychle si zvykla a je to náš největší mazel. K mému překvapení se s ní mamka skoro každý den mazlí a hraje a já se jen usmívám, když si vzpomenu jak pejska v domě nechtěla. Magginka je ale ještě pořád trochu bojácná. Nemyslím si že by mohla prožít něco hrozného, protože se do útulku dostala jako malé štěńátko. Spíš je ještě pořád trochu nedůvěřivá k cizím lidem. Než jsme nechali Magginku ostříhat, vypadala jako voříšek. Určitě měla jednoho z rodičů pudla. Ale když ji mamka přivezla od kadeřníka, měli jsme úplně jiného psa. Pudla.
Shrnuto a podtrženo. Magginka je náš milovaný, vytoužený pejsek z útulku a všichni ji máme moc rádi. Musím říct, že líp jsme se rozhodnout nemohli. Dokonce jsem s ní začala chodit na agility a moc nás to spolu baví. Jen doufám že je u nás šťastná jako my s ní.
Napsala: Anna Čechovská
Přidáno: 73 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 158