Naše záchrana toulavého pejska

Tak jsem neváhala, zeptala se, kdo má svačinu, popadla housku s lučinou a šunkou a šla jsem se na něj mrknout.
Vůbec nevypadal špatně. Kříženec, střední až velkej, 4-5 let, černej s bílou náprsenkou a měl obojek (bez známky).
Po chvíli přemlouvání na šunku a na moje volání se nakonec rozhodl, že si ode mě něco vezme.
S radostí popadl šunku a už jsme byli kamarádi. Nechal se pohladit a byl moc hodnej.
Moji akci uviděly další 2 kámošky a ty mi pomohly (ostatní se bály, protože byl velkej atd).
Ptaly jsme se lidí, jestli ho neznaj. Nikdo nic nevěděl. Nevzdávaly jsme to a ptaly se dál a dál.
Lidi říkali, že máme zavolat na policii.
Tak jsem zavolala. Řekla jsem, že jsme našly psa, co se tu potuluje už aspoň třičtvrtě hodiny a jestli pro něj přijedou. Zeptali se, jak vypadá, ani je nezajímalo, jestli je agresivní. Vůbec.
Řekli, že máme počkat tam, kde jsme. Tak jsme čekaly.
Po době přijeli dva celkem sympatičtí policajti, převzali ho a poděkovali. Zvláštní bylo, že když mu policajt nandával vodítko, strčil ocas pod zadek a přikrčil se. Přitom byl krásnej a vůbec nevypadal zanedbaně, ale snad se jen bál, že je kolem něj najednou takovej rozruch, a týranej nebyl.
Potom se mě zeptali na adresu, tak jsem ji řekla a policajt jen podotkl, že to potřebujou, aby věděli, kam poslat případnou odměnu.
Teda nevíme jakou a případně jakou částku, ale určitě by to nešlo jinam, než do útulku :)
Tak mu budem držet palečky, aby ho páníček v útulku našel a vzal si ho zpátky.
A pokud ne, tak aby se brzo našel někdo nový.
Ale opravdu vypadal moc hezky a upraveně, takže (snad) ho někdo bude doopravdy postrádat a jen tak ho nevyhodil.
Čekáme, kdy ho daj na stránky útulku, jak ho pojmenují a kolik odhadnou věk a určitě se za ním pojedeme podívat a zjišťovat, co se s ním děje, zda se o něj někdo zajímá.

Přidáno: 45 bodů