Nenechavec ...
Pondělí, 19. říjen 2009
Těžce nám onemocněl páníček a panička mu chtěla dát jen to nej a protože nemohla mět polštář z peří, tak panička honem ujížděla do města, aby páníkovi koupila polštář, takovej ten antialergický. Zastavila u obchodního domu, v autě vezla mě i máho skorobráchu, jezevčíka daníka, který byl supr hlídač a dost ostrý na "košohraby" a romské spoluobčany. A vůbec nesnášel, když mu někdo chtěl lozit do autíka. Bylo teplo a panička nám nechala přiotevřená na hodně všechna okna u autíka. Jen vylezla z auta, tak pán co stál opodál paničku upozorňoval, že má otevřená okýnka. Panička se usmála a řeka, že když se mu povede do auta nastoupit, tak že mu ho dá.
Pán nic netuše přistoupil k autu a chtěl otevřít dveře. V tom vyletěl daník a za ním já a milý pán odskočil tak dva metry od auta, protože daník měl vyceněné zuby a hrůzostrašně vrčel a štěkal. Pán řekl paničce, že už se nediví, že panička nezavírá okna. Tak panička rychle utíkala koupit ten polštář a za malou chvilku byla spátky a ten pán, co jí upozorňoval na otevřená okna u auta se příšerně smál. Panička se ho ptala, čemu že se to směje, že by se chtěla zasmát taky. A on jí řekl, že má v autě mobil. Ona že to ví a jestli prý jsme si z něj s daníkem telefonovali, nebo co?
A on paničce říká - " ti vaši vlkodlaci si lehli ve předu v autě na podlahu, takže nebyli vidět. No a motal se tu jeden rom, známá firma. Uviděl mobil v autě a strčil ruku do auta, že vám ten telefon ukradne. Nejednou strašně zařval a pak už jsem jen viděl, jak mu oba vaši psové visí na ruce. On to ruku vyrval z toho auta takovým fofrem a ještě větším fofrem zdrhal..." panička se taky smála. A naučení z toho je - nikdy neber do ruk, co není tvoje, neb nevíš, co tě do tvé nenechavé ruky hlodne :)
Přidal uživatel "TOPAKA" - přidáno 50 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 122