Osudný den jedné fenečky... Bonie...
Pátek, 29. říjen 2010
V kalendáři bylo napsáno 2.12.2007. Bylo krásné slunečné počasí a já se vydala s mou roční fenkou Bonie na procházku k lesu.
Dala jsem jí obojek a připla na vodítko. Sotva jsme došli na polní cestu odepla jsem jí z vodítka a vytáhla jsem si z batohu míček. Házela jsem jí ho a ona mi ho na oplátku zase donesla. Ale já jí ho podruhé hodila moc daleko. Běžela pro něj skoro až k lesu. Já si sedla na batoh a vytáhla jsem si tyčinku. V tom se ozvala strašlivá rána. Z lesa se ozvalo hejno vran, které vyletěly pryč.
Lekla jsem se. V tom mi to došlo... Zaťaly se mi půlky. Rozběhla jsem se k lesu, přímo tam, kde jsem uslyšela tu ránu. A v tom jsem viděla Bonie ležet na zemi.
Po jejím bříšku stékal pramínek krve který měnil bílý sníh v červený. V očích se mi objevily slzy které začaly po pár vteřinách téct neustále za sebou. Ještě dýchala.
Snažila jsem se její ránu sněhem omýt. Při ruce jsem měla šátek tak jsem neváhala a ihned jsem se pokoušela ránu obvázat. Měla jsem všude krev. Zvedla jsem Bonie do náruče. Zůstal po ní jen červený flek.
Běžela jsem si pro batoh. Bonie přestávala dýchat. Přivírala oči a já jí dokola říkala že nesmí umřít. Pak oči zavřela naplno a srdíčko jí zpomalovalo. Utíkala jsem co to jenom šlo. Ale marně. Po pár metrech definitivně odešla.
Pak jsem ucítila něco mokrého. Otevřela jsem oči a viděla jsem Bonie jak mě budí. Je čas vstávat, jde se do školy!
DOUFÁM ŽE SE VÁM PŘÍBĚH LÍBIL
Jen upozorňuji že je smyšlený...
Přidáno: 35 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 310
-
Krásný zimní den
19.12.2010 17:42:29
Lucinka napsal(a):
Byl krásný zimní den a já šla se svým dvou ročním pejskem Koudym.Šly jsme k vodě na zimní procházku u vody bylo táke velké pole.
Tam jsme došli a já ho pustila na volno a házela jsem mu jeho kostičkou.Až v jedné chvíly jsem se otočila na kamaráda,ale Koudy se něják dlouho nevracel bylo my to divné.Zjistila jsem že poblíž pole je les kam chodí lidi kteři nemají rádi psi.Rychle jsem tam zaběhla a běžela jsem hlouběji a hlouběji až sem tam došla.Bylo pozdě Koudy už tam ležel a přestával dýchat.Bylo my hrozně.Vše jsem si vyčítala.To že jsem sním šla ven že jsem ho vůbec pouštěla a to všechno.Rychle jsem s ním běžela k veterináři aby se to z něho pokusil něják dostat nebo něco ale bylo už pozdě.
Ráno mě vzbudil budík a vedle mě seděl Koudy byl to hrozný sen.