Pomóóóóóc
Sobota, 24. říjen 2009
Jednou jsem šel z páničkou na procházku jako obvykle ale tako procházka byla velice zajimavá.
Jdeme z páničkou po cestě a v tom na nás náhle něco vrčí. Stále se ohlížíme kde to je ale pořád na to nemůžeme přijít odkud to strašlivé vrčení přichází. Jdeme dál a to vrčení zase slyšíme paničce to příjde divné tak raději utíkáme po chvíli zastavíme ale coto zase to podivné vrčení. ppořád jsme utíkali po ceste kolem lesa a pořád něco vrčelo. Až skončil les tak jsme to zase slyšeli ale teť jsme poznali co to bylo. Na louce vedle cesty stojí rotvailer a vrčí. Ale panička věděla co má dělat a tak jsme neutíkali ale panička je stím rotvailerem začla bavit mezitím me vysadila do nedale ké koruny stromu a stále se stí rozzuřeným rotvailerem bavila. Já jsem se tak bál že jsem byl ticho jako pěna. Pak začala panička o kousek couvat ale v tom tam přiběhl rotvailer a už se na ni vrhl ale zatím nekousal jen stále vrčel. A v tom jsem v dálce uviděl nějakého velkého bíleho mohutného psa který bežel za rotvailerem a začal se sním rvát. A mezi tím jsme my zaběhli do lesa a čekali až ten velký pes zažene rotvailera. Nakonec se ten velký pes přišel na nás podívat a rotvailer tam už nebyl. Bílý pes se na nás podíval jako by chtěl říct nenívám ni? My jsme mu byli hrozně vděční a děkovali jsme mu. Ale viděli jsme že je hodně poraněný tak si vedle nás lehl a zemřel obětoval za nás svůj život aby zahránil nás proto jsme ho tak s páničkou pohřbili.
Baddy Baddy stávej máš tu oběd to byl hlas paničky tak jsem se probral a uvedomil jsme si že to byl jen sen.
Páničci pokud vás vaši psi mají rádi a vy máte rídi jse jsouvam tolik verní že by za vás obětovali i svůj život.
Přidal uživatel "Niki" - přidáno 40 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 312