Příběhy od dědečka - Arčibaldův prst

A tak začalo trápení . Packa mu chudákovi začala otékat a měl ji jako bambuly. A tak se jelo k doktorovi. A právě jen skrze toho pana doktora začíná být ten můj příběh doopravdy zajímavý. Nebudeme psát kde to bylo ,ani jmenovat dotyčného rádoby veterináře. Tááááák přátelé "povídá " to budeme muset amputovat . To je vyloženě zanedbané a zítra přijdete na operaci . Panička koukala jako vyoraná myš a nezmohla se na nic , jen poprosila , jestli by to ještě nešlo léčit. Po její žádosti pan doktor situaci ještě zvážil a přikývl , že jako je to možně zkusit. Dal nám nějaký lékařský zázrak ve spreji a řekl , že to máme pětkrát za den stříkat na tu nemocnou packu.

A tak hned jak panička s Arčibaldem dorazila domů , jala se podle pokynů doktora, milého Arčího léčit. Páníček ho podržel a panička mu nastříkala na nemocný prst sprej . V tu chvilku se stalo něco nepředvídaného . Arčibald zařval tak strašně , že nikdo nechápal . Vyskočil do výšky snad jednoho metru a s pěnou u tlamy začal jak šílenec lítat po celém bytě a bourat co mu přišlo do cesty. Samozřejmě řval celou dobu na celý panelák. No hrůza ! A to se pokaždé opakovalo když mu to panička tím zázračným sprejem nastříkala. Za dva dny Arčí nechtěl ani vylézt z pod lavice , kam se vždy nasoukal aby se spasil.

Pak přišla mladá panička domů na návštěvu a když to viděla , tak hned začala ten sprej studovat . Byl to sprej pro koně na kopyta když je postihl zánět . Byla to taková síla v tom roztoku , že se divíme ještě dneska , že se ten Arčibald tenkrát rovnou nezbláznil .Musela to být pro něho strašná bolest.

Druhý den jsme jeli k panu doktorovi a ten hned opětně to jeho "Přátelé no to se bude muset amputovat a můžeme to udělat již nyní." A tak mu panička řekla co si myslela a sprej pro koně mu vrátila . Hned se rozejela jinam k doktorovi a když mu všechno vyprávěla, tak se chytal za hlavu. No a pak jezdila s milým Arčibaldem dva tádny na antibiotika a podržte se "přátelé" do smrti měl náš psí kluk prsty všechny. Ale, ale, ale,když bylo Arčibaldovi sedm let , tak dostal torzo žaludku a tam je pomoc nutně rychlá. Nebyl čas jet autem třicet kilometrů daleko a tak skončil opět u tohoto zázračného pana doktora . A bylo tady opět " no přátelé copak to snědl , vždyt je celý nafouklý . To chce pohyb a zas jen pohyb . " Tak dostal náš Arčí injekci a šlo se domů pěšky . Před domem již nemohl . Páníček ho odnesl domů a položil na sedačku , kde za půl hodiny zemřel.

Panička s páníčkem tomu nerozuměli a věřili tomu , co jim bylo řečeno doktorem . A od té doby nic nenechávají náhodě . Když je něco vážnějšího , tak se jde k doktoru a pak ještě k jednomu . A hlavně již bydlí dávno v jiném městě. Jenom bych chtěl napsat , že důvěřovat můžeme ale prověřovat musíme . I dnes , kdy všem jde hlavně o peníze . Tak a takový byl náš milý šarpeják Arčibald který neunikl svému doktorovi.......... Tak zase příště přátelé....

Přidáno: 80 bodů