Příběhy pejsků z útulku

Dá se říci, že pravidelně sleduji útulky po celé ČR a většina z nich má plno. Někde dokonce kvůli nedostatku místa jsou pejsci do kotců dáváni po dvou až třech. Je to moc smutná realita, jak někteří pejsci díky svým páníčkům dopadnou. Říkám si, co to může být za lidi, kteří se jen tak lehce zřeknou odpovědnosti za živou bytost a nechají jí na pospas osudu tím, že pejska odvezou někam do lesa, nebo ho někde uvážou a v lepším případě ho dají do útulku a vymýšlí si úplně nesmyslné argumenty jako například, že pejska našli, nebo že se stěhují do menšího bytu, nebo že se vyskytla v rodině alergie na psa a mohla bych jmenovat dál...takové lidi nechápu, nemají snad ani srdce.

Žádný pejsek určitě nechce býti v útulku. Každý chce mít svou rodinu, své páníčky a láskyplný domov. Když navštívíte útulek, tak oči pejsků vypovídají za vše. Je tam tolik smutných pohledů a tolik smutných psích duší, kteří lpí pohledem na mříže svého kotce a vyhlížejí své nastávající páníčky. PRAVDOU ale zůstává, že i sebelepší útulek s laskavou péčí ošetřovatelů nemůže pejskům vynahradit opravdový DOMOV a LÁSKU PÁNÍČKŮ.

Pejsci jsou od mala mojí srdeční záležitostí a moc ráda pejsům pomáhám. Bylo mi teprve 7 let, když jsem domů přivedla zatoulanou fenečku německého špice. Dlouho se toulala po městě a bylo zřejmé, že nemá žádné páníčky. Usmlouvala jsem rodiče, že se o ní budeme starat, dokud se někdo nenajde, kdo by byl ochotný si jí vzít, protože mě pejska rodiče nechtěli dovolit. Zřejmě si mysleli, že je to jen nějaký můj rozmar a pak by se o pejska museli starat sami, takže si myslím, že byli překvapeni, že jsem se o Lucku ( tak jsem si fenečku pojmenovala ) vzorně starala, a když nám sousedka řekla, že její známá má o Lucku zájem, tak jsem to moc obrečela a nechtěla jsem jí dát, ale nakonec jsem se i já dočkala svého vlastního pejska.

Právě pro tuto lásku ke psům bych asi nemohla být ošetřovatelkou útulku. Nejraději bych si vzala všechny pejsky domů. Také nemohu vidět ty jejich žalostné pohledy, které mě vždy rozbrečí. Moje nejlepší kamarádka Jana je ošetřovatelkou útulku a již kolikrát se zařekla, že nebude do útulku chodit, protože nemůže vidět ty smutné pohledy pejsků, když odchází domů a pejsky nechá v útulku zavřené. Většinou celou cestu domů probrečí. Proto jsem Janě navrhla, že bych pejsky z jejich útulku mediálně prezentovala, aby co nejdříve našli domov a Jana byla šťastná a spokojená. I když útulek v Polici nad Metují je vlastně mini útulkem Městské Policie a jsou tam pouze 3 kotce a byli tam maximálně 4 pejsci, tak najít pro ně domov nebylo a není vůbec jednoduché.

V sočasné době jsou v útulku v Polici nad Metují dvě fenečky Džudy a Baruška a jeden pes Beník. S prezentací pejsků přes internet jsem začala v září 2009, kdy byl v útulku jediný pejsek - slepý hrubosrstý jezevčík Ferda.

PŘÍBĚH JEZEVČÍKA FERDY
Ferdík měl profil zde na Hafíkách, dala jsem na něho inzeráty i jinám, rozeslala jsem mailíky kde se jen dalo a Jana dala letáky v Polici a v okolí. Ferdík, přestože je slepý, tak se dobře orientuje a pěkně zvládá chůzi u nohy, takže kdo to nevěděl, tak to na něm ani nepoznal, že nevidí. Veterinář mu odhadoval 6 -7 let. Ferdík byl v útulku necelé 3 měsíce a před Vánoci 2009 si ho adoptovala paní se zlatým srdíčkem, která bydlí nedaleko Police a již dva pejsky má - 14-tiletého a dvouletého, takže k nim přibyl ještě Ferdík a dokonce se stal doma vůdcem smečky. Ferdík se v novém domově rychle aklimatizoval a zabydlel a je tam moc šťastný a spokojený. Má také velikou radost, když se na něho přijde Jana podívat.

PŘÍBĚH KŘÍŽENCE BORDER KOLIE BENA
Beník má zde svůj profil na Hafíkách, inzeráty jsou také na inzertních servrech, v regionálním tisku a stále na svůj domov čeká. Byl uvázaný počátkem listopadu 2009 u silnice směrem na Lachov a stal se druhým obyvatelem útulku spolu s Ferdíkem.
Koncem ledna 2010 o Beníka projevila zájem jedna paní, které její pejsek zemřel a přestože jsme paní upozornili na to, že Ben je větší, mladý, temperamentní pes bez výcviku, který dost tahá, tak i přesto si pro něho paní přijela. Ben zřejmě vytušil, že bude mít konečně domov, tak byl moc šťastný a my s ním, i když nebylo lehké dostat ho do auta, protože s nimi má špatnou zkušenost. Bohužel naše radost byla předčasná, protože Ben byl na druhý den vrácen - paní bohužel přecenila své síly a Bena by prý nezvádla. Také paní vadilo, že Ben za ní všude chodil, což si myslím je u pejsků z útulku běžné - navazují vztah se svým novým páníčkem a chtějí být všude s ním. Přišlo nám moc líto, že Ben nedostal šanci, kterou si zasloužil a to sice, aby se v novém domově aklimatizoval a zvykl si na nové prostředí a už byl hned vrácen zpět, i když Ben to tak nebral - naopak byl šťastný, že je zase zpět a obejmul Janu okolo krku svými tlapkami a důkladně jí olízal a vděčně na ní koukal s výrazem: "Já jsem tak rád, že jsem zase zpátky u tebe" Beník by se hodil k domku se zahradou a také na Agility, kde by uplatnil svůj elán.

PŘÍBĚH KŘÍŽENCE LABRADORA DANA ALIAS BENA
Dan byl odchycen začátkem prosince 2009 v Pěkově kousek od Police nad Metují. Dan je menší pejsek, ale přitom mnohem větší tahoun jak Ben. Stejně tak jako na Bena byli dány inzeráty a rozeslány maily, kde se jen dalo. Daneček nemá žádnou podsadu, takže mu venkovní kotec nedělal dobře, stejně tak jako Ferdíkovi. 25.2.2010 mi Dana uveřejnili dokonce i v Blesku, kde zaujal starší manželé z Trutnova, kterým pejsek zemřel. O víkendu si noví páníčci pro Danečka přijeli hned brzy ráno, protože se ho nemohli dočkat, jak se jim na fotce líbil a ani je neodradilo to, že Dan nemá výcvik a dost tahá. Daneček, stejně jako Ben měl strach z auta, také s nimi nemá zřejmě dobrou zkušenost. Nová Danečkova panička nám hned psala, že domů dojeli dobře, Daneček měl uchystaný pelíšek, ale své místečko si našel na spaní v obýváku na rohovém gauči, tak ho tam nechali. Prý je moc hodný a mají z něho radost.

Další den odpoledne vzali Dana k veterináři na očkování a odčervení, ale jelikož byl Daneček z útulku nastydlý, tak dostal pouze tabletu na odčervení a na očkování jel za týden. Veterinář odhadl Danečka na 5 let. Danečkova panička říkala, že má rád jak ji, tak manžela, prý to riskla a asi třetí den, co si ho přivezli mu dala pusinku a povídala, že Daneček byl tak šťastný, že ji začal olizovat tvář a šel i k manželovi a udělal to samé. Danečkovi říkají ale Beníku, protože na toto jméno lépe reagoval a poslouchal.
Takto by měli končit všechny příběhy o pejscích z útulku. Beník je šťastný a my s ním a jsme vděční osudu, že má tak báječné páníčky, kteří se o něho vzorně starají - všichni jsou šťastní a mají se rádi.

PŘÍBĚH ČESKOSLOVENSKÉ VLČANDY DŽESY
Tříletá Džesy patřila dřívější ošetřovatelce z útulku, mladé slečně Katce, která na ní neměla čas a moc se jí nevěnovala. Džesy často skončila v útulku, protože Katce opakovaně utíkala, aby na sebe upoutala pozornost. Bohužel Katce to nijak nevadilo, a i když o Džesy projevili zájem sousedi, kteří by se jí mohli věnovat, tak jim Katka Džesy nechtěla dát, takže si pořídili pejska jiného. Začátkem prosince 2009 Džesy opět Katce utekla a Katka slíbila, že si pro ní co nejdříve přijde, až bude opravený plot a kotec, aby Džesy nemohla stále utíkat. Pro Džesy si už ale Katka nepřišla a veřejně se jí zřekla. Džesy jakoby to vytušila začínala být apatická, takže jsme stále rozesílali prosby o pomoc při hledání nového domova, kterého se nakonec Džesy dočkala. Koncem ledna se jí ujali noví páníčci, kteří už jednoho vlčáka mají. Jejich vlčák Džesy úplně nádherně přivítal, když jí k nohám přinesl svého nejoblíbenějšího plyšáka.
Džesy chodí se svým novým parťákem na cvičák a je z nich nerozlučná dvojka.
Džesy od samé radosti úplně zkrásněla a je v novém domově moc šťastná a spokojená.

PŘÍBĚH BÍGLA OSKARA
Tento příběh bude krátký. Oskar se zaběhl svým páníčkům v půli prosince 2009 a skončil v útulku. I když byl inzerovaný, měl své webovky stejně jako Džesy a mailem se rozesílali jeho fotografie, tak se o něho nikdo nehlásil. Usoudili jsme, že se asi dlouho potuloval, protože se do útulku dostal dost hubený, že by se mu dala žebra spočítat. V útulku si pobyl 2 měsíce, než se o něho přihlásila jeho pravá panička, která jeho fotografii viděla v Polickém měsíčníku. Takže doufáme, že se Oskarovi daří dobře, a že ho nenapadne zase někdy utíkat.

PŘÍBĚH KŘÍŽENCE KOKRŠPANĚLA DŽUDY
Džudy je malá rezatá fenka s bílými znaky a byla odchycena o posledním lednovém víkendu 2010 na Radešově. Všichni předpokládali, že se fenka zřejmě jen zaběhla, a že v útulku nebude dlouho, protože bylo vidět, že je vymazlená a cvičená ( umí základní povely ). Džudy stále vyhlížela své páníčky, byla smutná a nechtěla jíst.
Z kotce venku dostala chrapot, protože byla určitě zvyklá na teplý domov a né na venkovní kotec. Džudy má svůj profil zde na Hafíkách, opět byla všude inzerována a rozesílána emailem, ale svých páníčků se ještě nedočkala. Navíc jsme pojali podezření, zdali není březí. Nejhorší je, že přes noc je venku i -17 stupňů a to není vhodné prostředí pro březí fenečku a nová ošetřovatelka útulku Míša se nabídla, že když by si Džudy nikdo nevzal, tak by si jí začátkem dubna ( před porodem štěňátek ) vzala na přechodnou dobu domů.

Jenže i tak je to dlouhá doba a paní Zima se zatím nevzdává své vlády a počasí je pro březí fenku, která je ve venkovním kotci absolutně nevhodné, takže se nám nabídla paní Alenka z Prahy, že by si Džudynku vzala k sobě domů do té doby, než co by se našli páníčci. S tímto řešením ale nesouhlasil vrchní strážník. Říkal, že by si Džudy zvykla na nové prostředí, na nový domov a pak by zase musela pryč. Paní Alenka už totiž jednoho pejska má a je to trochu zlobidýlko, takže by na stálo dva pejsky nezvládla. Ale i tak jsme paní Alence moc vděční za její starostivost a laskavé srdíčko. V nejbližších dnech se má na Džudy přijet podívat veterinář, který by její popřípadnou březost buď potvrdil nebo vyloučil. Takže přejme Džudynce, aby se i ona dočkala co nejdříve nového domova s milujícími páníčky.
HODNĚ ŠTĚSTÍ DŽUDY !!!

PŘÍBĚH KŘÍŽENCE BARUŠKY
Baruška je černá, malá a drobná fenka s bílou náprsenkou. Byla odchycena v Pěkově, v den, kdy si Danečka alias Bena odvezli noví páníčci, tj. o posledním únorovém víkendu. Máme půlku března a pro Barušku si zatím nikdo nepřišel, jak jsme předpokládali. Stejně tak jako u Džudy jsme mysleli, že v útulku nebude dlouho, protože měla zatříhavané chlupy okolo zadečku, tkzv. záclonky, takže se o ní někdo staral a také byla zvyklá na teplý domov, protože venovní kotec jí nedělá dobře.
Baruška má zde na Hafíkách svůj profil, také byla inzerována a její fotka oběhla přes emailové adresy celou republiku a na své páníčky zatím ještě čeká, takže stejně jako Džudynce popřejme i Barušce hodně štěstí při hledání páníčků.

V současné době jsou v útulku MP v Polici nad Metují tři pejsci - Ben, Džudy a Baruška. Útulek se nachází v areálu Technických služeb, a když budete mít o některého z pejsků zájem kontaktujte se prosím přímo na Městskou Policii v Polici nad Metují, tel. 491 541 115, 602 117 156, popř. na tel. Jany 777 689 035.

Pejsci jsou také v nabídce na stránkách Konkrétní plemena v nouzi: http://www.utulky.estranky.cz/stranka/konkretni-plemena-v-nouzi
které najdete na webových stránkách Seznamu útulků: http://www.utulky.estranky.cz/stranka/utulky-cr

Zdravím všechny pejskaře Milena Štěpánková.

Přidáno: 100 bodů