První a poslední výlet s klubem výletníků

Pak mě trklo, že jedna z účastnic psala na stránkách výletníku, že její fenka je po hárání a tak koupila odpuzující sprej a snad, že to bude ok. Zeptala jsem se tedy, zda je to ta fenka co je po hárání a ona mi s takovým opovržením řekla: " Ne ona hárá" Chápete to? Jedna z hlavních organizátorek vezme na 15-ti kilometrový výlet hárající fenu!!!! Můj pes je ještě mladý a asi ani pořádně neví co se to s ním děje a strašně vyvádí. Uvažovala jsem tedy jestli je to jenom zlý sen a jestli se mám daného výletu vůbec účastnit. Z těchto myšlenek mě vytrhla má kamarádka Petra, který se svým Akimkem šla s tímto klubem na výlet také poprvé a jen kvůli nám. Byla jsem moc ráda, že ji vidím a po rozhovoru s ní jsem teda usoudila, že to snad nějak zvládneme.

Bohužel, když jsme dorazili všichni na místo určené (jeli jsme vlakem) Badouš byl, jak smyslů zbavený a já jsem vůbec nevěděla co mám dělat. Pořád jsem se utěšovala, že až je pustíme budou si všichni spolu hrát a běhat a tak, jak je to běžné na výletech, které pořádám já s naší partou. Bohužel ušli jsme velký kus cesty než bylo možné naše hafíky pustit z vodítek, ale nepřeji vám zažít tu strastiplnou cestu, kterou jsme já a můj pes zažili. Já téměř do krve rozrdřené ruce z vodítka, jak mě strašně tahal. Mohla jsem jít vpředu čí vzadu, ale pokaždé se snažil dostat se k oné fence. Celou cestu pořád kňučel a strašně tahal, škubal a byl úplně smyslů zbavený. Byla jsem naštvaná na sebe, že jsem s nimi vůbec šla, na Badíka(který za to vlastně nemohl) za to, že se choval naprosto, jak pes, který vživotě neslyšel a neznal žádný povel a hlavně na nezodpovědnou káču, která vezme s sebou háravku!!!! Chtělo se mi řvát a brečet byla jsem chvíli naštvaná, chvíli mrzutá, chvíli protivná, chvilkama i veselá a to, když si můj pes byl alespoň na chvilku v klidu.

Musela to být i pro něj šílená muka a pro mě je to ponaučení a výzva. Říkáte si v čem, jako výzva no v tom, že teď obvolávám odborníky na psí chování a snažím se zjistit co v takových situacích dělat a jak pomoci svému psovi, aby se tak netrápil. Určitě jsem sama situaci nezvládla, ale chyba byla taky v tom, že jsem opravdu nevěděla co mám dělat!!!! Nikdo to nevěděl. Nakonec mi bylo ještě řečeno, že je to výchovou. Můj pes je jeden z nejhodnějších bíglů co znám a to vám potvrdí i naši kamarádi co nás už nějaký ten pátek znají. To mě teda dorazilo. Snad by stačil na jeho převýchovu a usměrnění elektrický obojek, který měl i pejsek majitele, který nám toto řekl. Nikdy!!!!!! Nebudu svého psa týrat a pak se chlubit, jak není vychovaný. Pokud na jeho výchovu nemám, tak bych ho měla někomu dát ne?? To určitě já jsem rváč a budu se rvát až do konce všech svých sil ať to stojí co to stojí, protože můj pes za to stojí viď Buddy!!

Raději budu hledat chybu v sobě než v mém psovi. No, ale tím naše trápení nekončí vážení. V půli cesty už jsme byli oba, tak unaveni, že jsme rezignovali a řekli jsme si, že už toho bylo dost a tak jsem Badíka pustila z vodítka a on si světe div se šel po svých. No jen do té doby než prošel kolem bígla, který byl do té doby stále na vodítku až jsem si říkala, proč ho vlastně nepustí. Odpověď jsem dostala v zápětí a to v podobě napadení mého psa, kdy ho tento chytil za krkem a začal s ním třepat, jak smyslů zbavený!!!! Vůbec jsem nevědela co mám dělat. Stála jsem nad nimi a snažila se nepropásnout vhodnou chvíli k jejich roztržení. Ani nevím, jak ale najednou byli od sebe a já jsem nesměla svému Badouškovi dát najevo nějaký strach či paniku, protože by se to v tu ránu přeneslo na něj a tak jsem ho jen ujišťovala klidným mírným hlasem, že se nic neděje, že je vše v pořádku a že je on pašák, protože to ustál. Vzal to v pohodě, ale já se málem položila.

Buddy je totiž od malička takový plašan a srabík a tak mohlo dojít taky k tomu, že by si z tohoto výletu odnesl i pěkné celoživotní trauma. Od majitele takto agresivního psa se nám nedostalo ani omluvy jen jsme byli nařčeni, že Buddy k němu šel!! Chápete to?? Tak co kolem mě projde nějaký člověk co se mi nebude líbit a já mu střelím facku s tím, že nemá kolem mě chodit. A majitelem tohoto agresivního psa byl opět jeden z organizátorů tohoto "skvělého" výletu. Něž jsme došli na konec naší trasy tento pes ještě napadl další dva psy a jednoho dokonce třikrát a chudinka měl natržená obě ouška!! Majitel agresora si z toho nic nedělal a neustále hledal vinu v těch napadených. Badík prospal pak celou neděli, jak byl fyzicky a hlavně psychicky vyčerpaný. Chytrému napověz a hloupého kopni a já bych si zasloužila pořádný kopanec.

Přidal uživatel "Vilmuše a Buddy" - přidáno 80 bodů