První den čakoušem
Úterý, 23. únor 2010
2.1 2006 toho dne sem řekla tatinkovi.pujdeme se podivat do psiho utulku.tatinek odpověděl ano.tak jsme šli do utulku.tam jsme viděla 4 male jorkširy.3 byli holky a ten 4 byl kluk.a pak jsem řekla tatkovi že bych si přala takoveho jorkšira.tatinek řekl že my ho koupi.ale bude to k narozkam.
Tak jsem dlouho vimyšlela jméno.napadlo mě čaki,amalka,bara,ladinka,deny,sofinka,rex,a jestě spoustu jmén.nakonec jsem se rozhodla ze se bude jmenovat čaki nebo amalka.uz tu byli ty narozky.tatinek my pak řekl že je to kluk.mě bylo jedno že jeto kluk.hlavně abi se mu u nas libilo.druhy den po narozkah sme s čakynem blbli .čakoušovi je u nas dobře.tak jsem spokojena.ted pořad spolu blbnem a mame se radi. mam 8let.
Přidáno: 11 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 205
-
Jak jsem se stala psí mámou
24.02.2010 21:34:16
stene.terka napsal(a):
Jelikož chodím na SOŠ veterinární v Českých Budějovicích, měla jsem v září praxi v jedné veterinární ordinaci. A právě tady se to stalo. Přišla k nám paní se třinácti štěňaty rotvajlera a že by chtěla jen tři. Prý, že by se o ně fena za chvíli nestarala a co by s nimi potom dělala. A tak si vybrala dva pejsky a fenku a krabici s deseti štěňátky tam nechala.
Správně by se něměli uspávat zdravá zvířata, ale musela jsem souhlasit, že je to určitě lepší takhle bezbolestně než kdyby je nechala umřít někde v popelnici nebo je dokonce topila. Přesto mi jich bylo líto a rozhodla jsem se, že ty ani ne třídenní mimina adoptuju. Dostala jsem sušené mléko pro štěňata a doma jsem vyhrabala kojenecké
lahve po sestřenicích. Každé 2hodiny se museli krmit. Měla jsem je na termolahvích v krabici od banánů u postele. Spala jsem s nimi dohromady asi 4-5hodin. Prckové se měli k světu, to jsem si alespoň ze začátku myslela. Bohužel se brzy projevil nedostatek mleziva (mléka co produkuje fena asi 5-6dní po porodu a obsahuje všechny potřebné imunitní látky) a tak moje štěňátka dostali podle pitvy nějakou bakteriální infekci a začali jedno po druhém slábnout a umírat, přesto že jsme hned začali léčbou antibiotiky. Nakonec mi zbyl ze všech deseti jen jeden pejsek, se kterým nebyl od samého začátku jediný problém. Byl veliký a měl se k světu. Bohužel jsem si ho nemohla nechat. Vzal si ho ode mě jeden známý v 8týdnech kdy vážil 4,5kg drobeček.
Jaké z toho plyne poučení? Pro mě určitě takové, že když adoptovat štěňata, tak se pokusit přesvědčit majitele, aby je nechal u feny alespoň týden a pak se to s největší pravděpodobností podaří.
Ale když se podíváte na můj profil Mimino, uvidíte, že mě se určitě tahle snaha vyplatila... ;-)