Psi a kočky v mém životě - 2

To byla ovšem jen velmi malá část mých zvířecích přátel. Když mi bylo asi 11 let, bydlela jsem u svých prarodičů. Měla jsem tenkrát nějaké problémy se srdíčkem a musela jsem na pravidelné kontroly do nemocnice. Ta byla ve městě vzdáleném asi 17 km od nás. Byly to hezké výlety, co mi dělal pan doktor si už nepamatuju, daleko více mám v paměti to, co se obvykle dělo potom. Jezdil se mnou vždy děda a cestou z nemocnice na nádraží jsme se pokaždé zastavili v hotýlku, kde pracoval můj strejda. Děda si dal pivečko a já jsem vyběhla na dvůr. Tam v zahradě byli dva krasavci, bílý čuvač a hnědorezavý jakoby nepovedený německý ovčák LESAN. Teď už vím, že to byl belgičan, tenrát jsem plemena psů příliš neznala. Muchlila jsem se s nimi přes plot a z čekání na vlak byly nejhezčí chvíle dne.

To nejdůležitější ale přišlo až za nějaký čas. Jednou okolo půlnoci, to když se strejda vracel z práce, vzbudilo mě intenzivní olizování obličeje. Byl to šok - u postele se vlnil Lesan! Později jsem se dozvěděla, že vedoucí mému strejdovi něco dlužil a jako splátku mu dal psa. Tak mi strejda dovezl kamaráda a dědovi parťáka na noční hlídání. Lesan miloval děti a byl ochoten ke každé hře. Kromě jiného nám dělal ochotně brankáře. Stačilo říct - Lesane do branky a on se hned postavil mezi futra a čekal. Přestřelit ho bylo skoro nemožné. Později, když jsem už začala pracovat, chodil se mnou na sobotní směny. Pracovala jsem u dopravy a Lesánek mě hlídal.

Přidáno: 38 bodů