Psí deníčky 3.díl - DENÍČEK DALMATINA REXA: 21.5.1999
Sobota, 10. prosinec 2011
A zas tu jsou Psí deníčky, o trochu delší a lepší. Je moderní doba, vždyť víš. Deníčky se už nevyjí na měsíc nebo neškrábají do starého koberce v kůlně. V této době pejskové vypadají stejně jako předtím, ale deníky se píší na dotykáči a různých jiných nových věciček.
Takže já Rex ti píšu, deníčku, že jsem dnes podnikl výlet raketou na měsíc! Jelikož žiji sám, jen s většinou mých překrásných fenek, vzal jsem je s sebou. Tak jsme nastoupili a má nejvěrnější se ujala řízení. Létali jsme po raketě sem a zase tam, byla to strašná legrace.
Když jsme byli v nejlepším, ozvala se strašná rána a mě něco praštilo do packy a do hlavy. Ztratil jsem vědomí. Probudil jsem se, stála nade mnou jedna z nejmladších fenek, a vstal. Bylo mi strašně a bolela mě hlava. Pohlédl jsem na packy, pravá mi krvácela.
Fenka mi ji obvázala svým šátkem a s úsměvem řekla: "Všichni jsme se lekli a některým fenkách se stala podobná maličkost, jako tobě. Neboj, vše bude v pořádku. To, co do nás narazilo, jsme nenašli. Ale teď ty dobré zprávy. Jsme na měsíci!"
"Rychle se podívej z okna, ať můžeme letět zpátky," řekla. Když se tak stalo, odletěli jsme zase na zem. Tam jsem si lehl do pelíšku a dlouho do noci přemýšlel o tom, co se stalo. Omrzelo mě to a tak jsem si šel lehnout k jedné z mých fenek. Přitulil jsem se k ní a bylo z toho mnoho štěňátek.
Přidáno: 30 bodů.
Počet přečtení tohoto článku: 32