"Psí historky z divadelních prken" - úryvek 3

Jednou se vrátil manžel z práce domů. Pejsek si zrovna hověl na sedačce. Měla jsem za to, že tam na mě jako vždycky počká. On však poprvé seskočil ze sedačky a hnal se ke vchodovým dveřím. Proběhl nám pod nohama a ocitl se na schodičti.
"Dane, ke mně!" zvolal překvapený manžel.
Rozradostnělý Daník neposlechl a uháněl po schodech dolů. Dveře na ulici byly naneštěstí otevřené. Manžel na mě ještě stačil vrhnout pohled plný zděšení a pustil se za psem. Já běžela k oknu, abych zjistila, jak si s Danem poradí.
Daník běhal celý čťastný mezi lidmi na chodníku. Marně ho manžel volal. Poté Dan vběhl na silnici mezi projíždějící auta. Manžel za ním. Auta brzdila, tramvaje cinkaly, manžel soptil.
Nakone Daník nějak prokličkoval na protější chodník, kde ho odchytla nějaká cizí paní. Se smíchem ho předala uhnanému manželovi. který se s malým provinilcem šťastně vrátil domů.
Čekala jsem, že to od manžela pěkně slíznu. Neřekl mi sice nic, ale z jeho kamenného pohledu a zaťatých zubů jsem vyčetla, že budu muset toho "ničemného psa" příště lépe hlídat.
.....

Jednu dobu babička Danovi nosila jako uvítací pochoutku lentilky.
"Mamko, radši mu to nedávejte, on je tak rozdováděný... Aby mu ta lentilka nezaskočila," říkala jsem jí často, jenže babička mě tehdy nebrala moc vážně.
"Vždyť je to jen maličkost," mávla vždycky rukou a krmila Dana lentilkami dál. Až jednou došlo na má slova.
Při další z návštěv Dan dostal lentilku, která se mu div nestala osudnou. Lentilku jako jindy rozchroustal - pak zachrochtal, spadl babičce z klína a na zemi se začal dusit. Ležel rozplácnutý na břiše, chroptěl, třepal nožičkama a nemohl popadnout dech.
Babička zbledla a začala cosi blekotat o tom, že tohle rozhodně nechtěla. Já přiskočila k chroptícímu pejskovi, vyzvedla ho do výšky, otočila ho hlavou dolů a začala mu divoce bušit do zad. Chudák Dan: kromě toho, že nemohl dýchat, byl navíc překvapený, proč do něj ještě tluču.
Po chvilce mu úlomky lentilky vylítly z krku a začal kašlat. Pustila jsem ho na zem a zkoprnělou a netastnou babičku jsem pozvala konečně dál a ona využila všech omluv, které za celý život nastřádala. Daník ale kašlat nepřestával. Vybídla jsem babičku, ať si kafe uvaří sama, popadla jsem psa a uháněla k veterináři.
Doktor Dana pečlivě prohlédl a vysvětlil mi, že úlomky lentilky mu poranily jícen, a proto ho to stále dráždí ke kašli.
Domů jsme se vrátili poměrně brzy. Vyděšená tchyně na nás čekala u dveří. Daník se pomalu uklidňoval, babička též. Od té doby už lentilky nenosí. Teď nosí sýr.

Přidáno: 80 bodů